Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Tato chemikálie je známá jako thiepin neboli 2,5-cyklohexadien-1-thion (C₆H₆S), což je prstencovitý uhlovodík obsahující síru, který vzniká při biochemických reakcích. Astronomové z Max Planckova institutu pro mimozemskou fyziku (MPE) a Centra astrobiologie (CAB) CSIC-INTA poprvé detekovali tuto komplexní molekulu ve vesmíru při zkoumání molekulárního oblaku G+0,693–0,027, oblasti vzniku hvězd vzdálené asi 27 000 světelných let od Země poblíž středu Mléčné dráhy. Tento objev představuje největší molekulu obsahující síru, která kdy byla detekována za hranicemi Země, a má významné důsledky pro studium kosmického původu života.
Kombinací astronomických pozorování s laboratorními experimenty potvrdili přítomnost této šestičlenné molekuly se 13 atomy v oblasti vesmíru podobné oblaku plynu a prachu (mlhovině), ze které se tvoří nové hvězdné systémy. Tým syntetizoval molekulu v laboratoři vystavením kapalného thiofenolu (C₆H₅SH), příbuzného uhlovodíku, elektrickému výboji o napětí 1 000 voltů a poté výsledky analyzovali pomocí speciálně vyrobeného spektrometru. To jim umožnilo změřit přesné radiofrekvenční vyzařování výsledných molekul thiepinu.
Poté porovnali tento spektrální podpis s daty získanými astronomy CAB pomocí 30metrových radioteleskopů IRAM a 40metrového radioteleskopů Yebes ve Španělsku. Až dosud astronomové v mezihvězdném prostoru detekovali pouze malé sloučeniny síry o šesti atomech nebo méně, které hrají zásadní roli v proteinech a enzymech. Větší molekuly obsahující síru, jako je thiepin, mezitím zůstávaly nejasné, takže rozdíl mezi typy organických látek nalezených v meteoritech a chemickým složením pozorovaným ve vesmíru přetrvával. Nově objevená molekula thiepinu je strukturně příbuzná molekulám nalezeným ve vzorcích meteoritů.
To poprvé demonstruje souvislost mezi astrochemií a životem na Zemi. „Toto je první jednoznačná detekce komplexní molekuly obsahující síru ve tvaru prstence v mezihvězdném prostoru – a klíčový krok k pochopení chemického spojení mezi vesmírem a stavebními kameny života,“ uvedl hlavní autor Mitsunori Araki, výzkumník z MPE. „Naše výsledky ukazují, že molekula o 13 atomech strukturálně podobná těm v kometách již existuje v mladém molekulárním mračnu bez hvězd. To dokazuje, že chemický základ pro život začíná dlouho před vznikem hvězd,“ dodal spoluautor Valerio Lattanzi, vědec z MPE.
Tento objev naznačuje, že v mezihvězdném prostoru pravděpodobně zůstává nepovšimnutých mnoho dalších složitějších molekul obsahujících síru. Výsledky také podporují nedávné poznatky Aarhus University a Ústavu pro jaderný výzkum, které ukázaly, jak se peptidy, další klíčová složka života, mohou v mezihvězdném prostoru spontánně tvořit. Tato a další zjištění naznačují, že původ života se nachází ve vesmíru a je ho mnohem více, než se dříve předpokládalo!
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/for-the-first-time-scientists-detect-molecule-critical-to-life-in-interstellar-space a https://www.mpg.de/26040668/the-origins-of-the-chemistry-of-life-in-space
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí