Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

05.12.2018

Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.

Evropsko-ruská sonda ExoMars bude mimo jiné pátrat po pravděpodobném dřívějším životě. K tomuto účelu bude pojízdná laboratoř vybavena vrtákem schopným odebrat vzorky z hloubky až 2 metry a bude pátrat po organických fosiliích.

Jako místo přistání roveru byla vybrána oblast Oxia Planum, která v dávné historii obsahovala velké množství vody. Přistávací elipsa je dlouhá 120 km a široká 19 km a zásadním požadavkem bylo, aby se na ní nenacházely prvky ohrožující přistání (například velké balvany, strmé svahy nebo plochy pokryté sypkými hmotami).

Termín startu byl předběžně stanoven na 24. července 2020 z kosmodromu Bajkonur. Sonda doletí k Marsu v březnu 2021 a na povrchu planety přistane ruský výsadkový modul s evropským „marsochodem“. Na výsadkovém modulu bude instalováno 11 ruských a 2 evropské experimenty, na roveru je 7 evropských a 2 ruské experimenty.

Po přítomnosti života bude pátrat zaříjení, jehož označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Přístroj bude schopen detekovat široké spektrum organických molekul.

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života a uschová je na bezpečném místě pro jejich budoucí dopravu na Zemi počátkem dalšího desetiletí. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta řeky. Jeho hlavním úkolem bude pátrání po stopách minulého života na Marsu.

Příští rover NASA k výzkumu Marsu, který již pomalu dostává definitivní podobu, bude vybaven celkem 23 kamerami: 7 z nich bude využíváno pro vědecké experimenty, dalších 7 bude sledovat vstup do atmosféry, sestup atmosférou a přistání na povrchu. Colin McKinney z Jet Propulsion Laboratory k tomu dodal, že některé kamery jsou širokoúhlé a umožní pořizovat snímky celého roveru a panoramatické snímky okolí bez nutnosti kombinovat několik snímků. Robot v hodnotě 2,5 miliardy dolarů odstartuje v červenci 2020. Kromě kamer bude na jeho palubě devět vědeckých přístrojů. Energii mu bude dodávat radioizotopový termoelektrický generátor.

JPL uvažuje i o tom, že by byl rover vybaven malým průzkumným dronem na sluneční pohon, který by sloužil k průzkumu terénu v blízkém okolí roveru mapováním shora – v předstihu by ověřoval průchodnost terénu ve směru plánované trasy, čímž by umožňoval jeho bezpečnější a rychlejší přesuny.

Čínská plánovaná sonda Mars 2020 se bude skládat z orbitální části (orbiteru) a přistávacího modulu (landeru), který dopraví na povrch planety pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Čína vypustí svou první sondu k Marsu v červenci nebo v srpnu 2020, přistání by se mělo uskutečnit počátkem roku 2021. K jejímu vypuštění z kosmodromu Wenchan bude použita nosná raketa CZ-5. Marsovská sonda bude po příletu k Marsu navedena na jeho oběžnou dráhu a z ní bude zkoumat atmosféru planety, marsovský povrch a podzemní struktury. Ponese 13 vědeckých přístrojů.

Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu. První se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder. Druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.

Ředitel China National Space Administration řekl, že Čína plánuje dvě mise k Marsu a jednu k Jupiteru. Druhá marsovská sonda je určena k výzkumu povrchu Marsu a k dopravě vzorků na Zemi. Sonda k Jupiteru bude zkoumat soustavu jeho měsíců a zvažuje se i blízký průlet kolem některého asteroidu. Tyto sondy by se měly dostat na pořad dne ve třicátých letech.

Rovněž Spojené arabské emiráty zvažují vyslání své první sondy k Marsu v roce 2020. Její název by měl být Hope (naděje), arabsky Amal.

Zdroj: https://phys.org/news/2018-12-planet-earth-mars-landers-insight.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje