Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

05.12.2018

Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.

Evropsko-ruská sonda ExoMars bude mimo jiné pátrat po pravděpodobném dřívějším životě. K tomuto účelu bude pojízdná laboratoř vybavena vrtákem schopným odebrat vzorky z hloubky až 2 metry a bude pátrat po organických fosiliích.

Jako místo přistání roveru byla vybrána oblast Oxia Planum, která v dávné historii obsahovala velké množství vody. Přistávací elipsa je dlouhá 120 km a široká 19 km a zásadním požadavkem bylo, aby se na ní nenacházely prvky ohrožující přistání (například velké balvany, strmé svahy nebo plochy pokryté sypkými hmotami).

Termín startu byl předběžně stanoven na 24. července 2020 z kosmodromu Bajkonur. Sonda doletí k Marsu v březnu 2021 a na povrchu planety přistane ruský výsadkový modul s evropským „marsochodem“. Na výsadkovém modulu bude instalováno 11 ruských a 2 evropské experimenty, na roveru je 7 evropských a 2 ruské experimenty.

Po přítomnosti života bude pátrat zaříjení, jehož označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Přístroj bude schopen detekovat široké spektrum organických molekul.

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života a uschová je na bezpečném místě pro jejich budoucí dopravu na Zemi počátkem dalšího desetiletí. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta řeky. Jeho hlavním úkolem bude pátrání po stopách minulého života na Marsu.

Příští rover NASA k výzkumu Marsu, který již pomalu dostává definitivní podobu, bude vybaven celkem 23 kamerami: 7 z nich bude využíváno pro vědecké experimenty, dalších 7 bude sledovat vstup do atmosféry, sestup atmosférou a přistání na povrchu. Colin McKinney z Jet Propulsion Laboratory k tomu dodal, že některé kamery jsou širokoúhlé a umožní pořizovat snímky celého roveru a panoramatické snímky okolí bez nutnosti kombinovat několik snímků. Robot v hodnotě 2,5 miliardy dolarů odstartuje v červenci 2020. Kromě kamer bude na jeho palubě devět vědeckých přístrojů. Energii mu bude dodávat radioizotopový termoelektrický generátor.

JPL uvažuje i o tom, že by byl rover vybaven malým průzkumným dronem na sluneční pohon, který by sloužil k průzkumu terénu v blízkém okolí roveru mapováním shora – v předstihu by ověřoval průchodnost terénu ve směru plánované trasy, čímž by umožňoval jeho bezpečnější a rychlejší přesuny.

Čínská plánovaná sonda Mars 2020 se bude skládat z orbitální části (orbiteru) a přistávacího modulu (landeru), který dopraví na povrch planety pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Čína vypustí svou první sondu k Marsu v červenci nebo v srpnu 2020, přistání by se mělo uskutečnit počátkem roku 2021. K jejímu vypuštění z kosmodromu Wenchan bude použita nosná raketa CZ-5. Marsovská sonda bude po příletu k Marsu navedena na jeho oběžnou dráhu a z ní bude zkoumat atmosféru planety, marsovský povrch a podzemní struktury. Ponese 13 vědeckých přístrojů.

Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu. První se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder. Druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.

Ředitel China National Space Administration řekl, že Čína plánuje dvě mise k Marsu a jednu k Jupiteru. Druhá marsovská sonda je určena k výzkumu povrchu Marsu a k dopravě vzorků na Zemi. Sonda k Jupiteru bude zkoumat soustavu jeho měsíců a zvažuje se i blízký průlet kolem některého asteroidu. Tyto sondy by se měly dostat na pořad dne ve třicátých letech.

Rovněž Spojené arabské emiráty zvažují vyslání své první sondy k Marsu v roce 2020. Její název by měl být Hope (naděje), arabsky Amal.

Zdroj: https://phys.org/news/2018-12-planet-earth-mars-landers-insight.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies