O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

Saturnův měsíc Titan nemá kupodivu sférický tvar, což může podle nových studií ukazovat na obrovské množství kapalného metanu, ukrytého pod jeho povrchem.
Titan má průměr 5 150 km. Je tedy větší než Merkur a jen nepatrně menší než Ganymed – měsíc planety Jupiter, největší měsíc ve Sluneční soustavě vůbec.
Na základě zaregistrovaných odražených rádiových signálů, vyslaných radarem na sondě Cassini směrem k povrchu měsíce, které bez problémů pronikají silnou vrstvou smogu, skrz kterou nelze ve viditelném světle pozorovat povrch měsíce, byl poprvé změřen tvar Titanu.
„Co máme k dispozici, jsou první absolutní měření, která ukazují, že Titan nemá přesný tvar koule – jeho zploštělý tvar nejlépe vystihuje podoba vejce,“ říká vedoucí studie Howard Zebker (Stanford University). Při porovnání s ideální koulí je Titan zploštělý na pólech, kde jeho povrch leží asi o 700 m níže než na rovníku (polární průměr je menší než rovníkový). Titan, který neustále přivrací k planetě Saturn pouze jednu svoji polokouli, je gravitací Saturnu „natahován“ směrem k planetě, v důsledku čehož vzniká „vyboulenina“ rovníkového průměru Titanu asi o 400 m.
„Stěhovavý“ měsíc
Zploštění Titanu je mnohem větší, než se očekávalo. To může signalizovat, že se v dřívějších dobách nacházel blíže k planetě Saturn. Když se Titan nacházel blíže, také rychleji obíhal, a také mohl rychleji rotovat kolem své osy, přičemž mohl přivracet k planetě jednu svoji polokouli jako v současné době.
Oběh po dráze, která by se nacházela o 23 % blíže k planetě než dnes, by vysvětloval velké zploštění pólů a vybouleninu na rovníku. Avšak vědecký tým Howarda Zebkera si není jist tím, co by mohlo způsobit vzdalování Titanu od planety Saturn.
Zploštění Titanu v oblasti pólů bylo zřejmě způsobeno navrhovaným vysvětlením, tj. podpovrchovým oceánem: vždyť přece jezera kapalných uhlovodíků na Titanu – tvořená kapalným etanem a pravděpodobně také kapalným metanem – byla objevena pouze v polárních oblastech měsíce.
Záhada metanu
V této představě dává smysl to, že se jezera objevují především v polárních oblastech, doplňuje Stephen Clifford (Planetary Institute, Houston, Texas), který není členem výzkumného týmu.
„Existuje zde možnost pro prosáknutí kapalin na povrch pevného tělesa právě v oblasti pólů,“ říká Stephen Clifford. Avšak také dodává, že nemůžeme zatím vyloučit ani jiné možnosti vysvětlení; například že v důsledku povětrnostních podmínek vzniká v oblastech pólů mnohem více uhlovodíkových dešťů než v jiných oblastech.
Pokud Titan ukrývá velké rezervoáry metanu a etanu pod svým ledovým povrchem, mohlo by to vysvětlovat, proč je metan tak hojně zastoupen v jeho atmosféře. Chemické reakce by měly již dávno přeměnit atmosférický metan na etan, ledaže by byl doplňován ze zdrojů mnohem větších než jsou samotná pozorovaná jezera.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn16894-titans-squashed-shape-hints-at-soggy-interior.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí