Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Planeta Uran má „zakázaného“ průvodce. Jedná se o planetku o velikosti 60 km, která se nachází ve vzdálenosti 3 miliardy kilometrů před planetou – na její oběžné dráze – v oblasti označované jako Lagrangeův librační bod L4. Jedná se o první asteroid sdílející stejnou oběžnou dráhu s planetou Uran, který byl doposud objeven navzdory tvrzení, že planeta Jupiter by měla díky své mohutné gravitaci takového průvodce „uloupit“.
Objev naznačuje, že větší množství takovýchto asteroidů, které souhrnně označujeme termínem Trojané, se ukrývá na neočekávaných místech ve Sluneční soustavě. Poněvadž Trojané nezůstávají stále na stejném místě, objev nových těles postupně zdokonaluje naši představu o tom, jak se kosmické „kameny“ uvnitř Sluneční soustavy stěhují. To také může znamenat, že podobná tělesa mohou sdílet stejné oběžné dráhy s nově objevovanými exoplanetami, které krouží kolem jiných hvězd než Slunce.
Mike Alexandersen (University of British Columbia, Vancouver) objevil se svými spolupracovníky těleso v libračním bodě L4 soustavy Slunce-Uran, jehož velikost dosahuje 60 km (při odhadovaném albedu 0,05). Pozorování uskutečnili na observatoři na Havaji. Nově objevené těleso obdrželo předběžné označení 2011 QF99. Svůj „život“ tráví v libračním bodě, kde se vyrovnává gravitační působení Slunce a planety Uran.
V každé soustavě dvou hmotných těles (jako je například Slunce a planeta) existuje 5 libračních bodů. Librační centra označovaná symboly L4 a L5 se nacházejí na stejné oběžné dráze, po které planeta krouží kolem Slunce. První bod se pohybuje asi 60° před planetou, druhý naopak 60° za ní a tvoří vrcholy rovnostranného trojúhelníka (viz obrázek). Tyto body byly dlouho pokládány za oblasti, v nichž se mohou shromažďovat a dlouhodobě uchovávat prachové částice. Librační body L4 a L5 v okolí planety Jupiter jsou známy tím, že se v jejich okolí nachází více než 5 000 asteroidů různých velikostí. Tak vlastně původně vzniklo pojmenování Trojané, protože tělesa v libračním bodě L5 byla pojmenována podle hrdinů trojské války.
Existují exo-Trojané?
Nejdříve byli Trojané objeveni v libračních bodech L4 a L5 u planety Jupiter (v současné době jich je známo 3413 + 2015). Později se astronomům podařilo objevit obdobná tělesa také u Neptunu (6 + 3), Marsu (1 + 2) a Země (1 + 0). Vědci předpokládali, že přítomnost Trojanů u Saturnu a Uranu je velmi nepravděpodobná, neboť blízký mimořádně hmotný Jupiter díky své gravitaci „vysál“ veškerá drobná tělesa, která zde mohla zbýt z období vzniku Sluneční soustavy.
Objevený Trojan Uranu je dočasným průvodcem planety zachyceným v pozdější historii planety. Asteroid se pohybuje v okolí bodu L4 více než 70 000 roků a zůstane v rezonanci 1:1 po dobu asi jednoho miliónu roků, než bude v důsledku gravitačních poruch vyvržen pryč. Stane se z něj asteroid skupiny tzv. Kentaurů.
Objev rovněž znamená, že mnohem více Trojanů se může nacházet rovněž v okolí nejrůznějších dalších těles, říká Rudolf Dvorak (University of Vienna, Rakousko). Takováto seskupení Trojanů v naší Sluneční soustavě posilují předpoklady, že i v planetárních soustavách u jiných hvězd mohou existovat rozsáhlejší varianty takovýchto průvodců planet. „V blízkosti velmi hmotných exoplanet by se mohli například nacházet Trojané o velikosti naší Země,“ vysvětluje Rudolf Dvorak. „A možná dokonce v obyvatelných zónách. To jsou oblasti v okolí hvězd, kde podmínky umožňují existenci kapalné vody na povrchu přítomných planet, což je nezbytnou podmínkou pro život.“
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn23332-astrophile-mighty-trojan-found-marching-with-uranus.html
autor: František Martinek