Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byli výzkumníci z University of Alberta, studovali jádro vzorku horniny získaného při ruském vrtu, který obsahoval „shungite“ (tzv. šungit) – unikátní sedimentární horniny bohaté na uhlík z období před 2 miliardami roků. Materiál poskytuje několik stop týkajících se koncentrace kyslíku na zemském povrchu v té době, včetně překvapivě vysokých hodnot molybdenu, uranu a rhenia, stejně tak i zvýšeného poměru izotopů uranu.
„Stopy přítomnosti kovů byly považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když byla přítomnost kyslíku hojná,“ vysvětluje Kaarel Mänd, uchazeč o PhD na University of Alberta’s Department of Earth and Atmospheric Sciences a hlavní autor studie. „Stopy koncentrací kovů jsou bezprecedentní v rané historii Země naznačující zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy byly tzv. šungity ukládány v sedimentech.“
Záhadou je, dodává Kaarel Mänd, že mnoho široce akceptovaných modelů cyklů zemského uhlíku a kyslíku předpokládá, že šungity by měly být ukládány v podobě sedimentů v období prudkého poklesu hladiny kyslíku.
„Nalezli jsme protikladný převládající pohled,“ říká Kaarel Mänd. „To může přehodnotit u vědecké společnosti poznatky o naší planetě, co ovlivňovalo cykly uhlíku a kyslíku na mladé Zemi.“
Nové objevy rovněž poskytují náhled i do vývoje složitějšího života. „Střední věk“ Země reprezentuje horizont pro objevení eukaryot (jednobuněčných organismů). Eukaryota jsou předchůdci veškerého složitého života a vyžadují vysokou hladinu kyslíku k rozkvětu v jejich životním prostředí. Tato studie posiluje představu, že odpovídající podmínky pro vývoj složitějšího života na mladé Zemi nastaly mnohem dříve, než se doposud soudilo.
Příští výzkumy budou zaměřeny na studium zpoždění mezi počátečním zvýšením obsahu kyslíku a objevením a rozšířením eukaryot, což je oblast aktivního výzkumu, na kterou jsou vědci z University of Alberta a University of Tartu připraveni pomoci odpovědět.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí