Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Výzkum jádra vzorku z ruského vrtu změnil dlouhodobé modely oxygenace (okysličení) na Zemi. Země byla mnohem bohatší na kyslík v rané etapě vývoje, než jsme doposud předpokládali při stanovení podmínek pro vývoj složitějšího života. Vyplývá to z nových výzkumů vědců na University of Alberta a University of Tartu v Estonsku. Studie poskytla důkazy pro zvýšenou hladinu kyslíku před 2 miliardami roků navzdory předcházejícím akceptovaným modelům.
Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byli výzkumníci z University of Alberta, studovali jádro vzorku horniny získaného při ruském vrtu, který obsahoval „shungite“ (tzv. šungit) – unikátní sedimentární horniny bohaté na uhlík z období před 2 miliardami roků. Materiál poskytuje několik stop týkajících se koncentrace kyslíku na zemském povrchu v té době, včetně překvapivě vysokých hodnot molybdenu, uranu a rhenia, stejně tak i zvýšeného poměru izotopů uranu.
„Stopy přítomnosti kovů byly považovány za běžné v zemských oceánech a sedimentech, když byla přítomnost kyslíku hojná,“ vysvětluje Kaarel Mänd, uchazeč o PhD na University of Alberta’s Department of Earth and Atmospheric Sciences a hlavní autor studie. „Stopy koncentrací kovů jsou bezprecedentní v rané historii Země naznačující zvýšenou hladinu kyslíku v době, kdy byly tzv. šungity ukládány v sedimentech.“
Záhadou je, dodává Kaarel Mänd, že mnoho široce akceptovaných modelů cyklů zemského uhlíku a kyslíku předpokládá, že šungity by měly být ukládány v podobě sedimentů v období prudkého poklesu hladiny kyslíku.
„Nalezli jsme protikladný převládající pohled,“ říká Kaarel Mänd. „To může přehodnotit u vědecké společnosti poznatky o naší planetě, co ovlivňovalo cykly uhlíku a kyslíku na mladé Zemi.“
Nové objevy rovněž poskytují náhled i do vývoje složitějšího života. „Střední věk“ Země reprezentuje horizont pro objevení eukaryot (jednobuněčných organismů). Eukaryota jsou předchůdci veškerého složitého života a vyžadují vysokou hladinu kyslíku k rozkvětu v jejich životním prostředí. Tato studie posiluje představu, že odpovídající podmínky pro vývoj složitějšího života na mladé Zemi nastaly mnohem dříve, než se doposud soudilo.
Příští výzkumy budou zaměřeny na studium zpoždění mezi počátečním zvýšením obsahu kyslíku a objevením a rozšířením eukaryot, což je oblast aktivního výzkumu, na kterou jsou vědci z University of Alberta a University of Tartu připraveni pomoci odpovědět.
autor: František Martinek