V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Pokud máte někdy pocit, že jste neustále v pohybu, je to proto, že skutečně jste. A to nejen ve vašem každodenním životě. Otočíte se kolem Země jednou denně, Země tančí s Měsícem kolem Slunce a Slunce a všechno ostatní ve Sluneční soustavě se pohupuje kolem středu Mléčné dráhy. A dokonce i naše Galaxie se pohybuje vesmírem a možná se pohybuje rychleji, než jsme si mysleli.
Problém s pohybem je, že je vše relativní. Nemůžeme cítit konstantní pohyb v přímce. Takže když mluvíme o pohybu, musíme vždy specifikovat, k čemu je pohyb relativní. V případě Mléčné dráhy můžeme měřit náš pohyb vzhledem k blízkým galaxiím, jako je Andromeda, ale v kosmickém měřítku můžeme měřit náš pohyb vzhledem ke kosmickému mikrovlnnému pozadí.
Pravděpodobně jste viděli snímky kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB) z teleskopů Planck nebo WMAP s malými barevnými fluktuacemi, které ukazují lokální změny teploty. Jedná se však o zpracovaný snímek, který koriguje náš pohyb vzhledem k CMB. Nezpracovaná data ukazují jasný dipólový efekt, kdy se CMB v jednom směru jeví jako teplejší a v opačném směru chladnější. To je způsobeno naším relativním pohybem vzhledem k CMB. Na základě zjištěných dat se pohybujeme vesmírem rychlostí přibližně 360 km/s, což je překvapivě rychle.
A tady to začíná být zajímavé. Měli bychom dostat přibližně stejný výsledek, pokud vezmeme statistický průměr našich rychlostí vzhledem k nejvzdálenějším galaxiím. Kosmická expanze v důsledku temné energie by se v průměru rovnala nule, což by zanechalo celkový čistý pohyb. Podle standardního modelu kosmologie by mezi těmito dvěma údaji mohl být malý rozdíl, ale náš relativní pohyb by měl být přibližně stejný.
Aby to ověřili, podívali se autoři této nové práce na data z průzkumu oblohy rádiových galaxií. Jsou to galaxie, které jsou jasné na rádiových frekvencích, takže můžeme jejich relativní pohyb poměrně snadno měřit. Mnoho rádiových galaxií je tak jasných, že je můžeme vidět napříč miliardami světelných let, takže by nemělo docházet k lokálnímu zkreslení. Jejich výsledek však dipól ještě více zkreslil. Na základě pozorování rádiových galaxií se Mléčná dráha pohybuje vesmírem ještě rychleji než udává výsledek z CMB.
Tyto dva výsledky si zcela neodporují. Jak měření rádiových galaxií, tak i měření CMB ukazují, že se pohybujeme přibližně stejným směrem, ale výsledek pro rádiovou galaxii je statisticky rychlejší, což je v rozporu s naším očekáváním. Je to podobné jako problém s Hubbleovým napětím v souvislosti s temnou energií, kde si různé výsledky odporují. Další pozorování by tento problém mohla vyřešit, ale mohlo by to být dalším způsobem, jakým náš současný standardní model není zcela správný. Je zřejmé, že i naše chápání vesmíru se mění.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/we-are-moving-through-the-universe-faster-than-we-thought
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí