Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


15.07.2025
Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Objev o magnetosféře Země zpochybňuje desítky let starou teorii

Objev o magnetosféře Země zpochybňuje desítky let starou teorii

21.10.2025
Vztah mezi rozložením náboje, elektrickým proudem
a tokem plazmatu v blízkosti rovníkové roviny 
magnetosféry
Credit: KyotoU/Ebihara lab

Vědci zjistili, že magnetosféra Země je nabitá opačně, než se dříve předpokládalo. Oblast vesmíru ovlivněná magnetickým polem Země se nazývá magnetosféra. Uvnitř této ochranné bubliny vědci pozorovali elektrický proud, který se pohybuje od ranní strany planety směrem k večerní straně. Toto rozsáhlé elektrické pole hraje klíčovou roli při vytváření poruch v prostoru blízko Země, včetně geomagnetických bouří.

Vzhledem k tomu, že elektrické proudy se pohybují od kladných k záporným nábojům, vědci dříve věřili, že ranní strana magnetosféry nese kladný náboj, zatímco večerní strana je záporná. Nová data ze satelitů však odhalila opak: ranní strana je ve skutečnosti záporně nabitá a večerní strana je nabitá kladně.
Tento neočekávaný objev vedl výzkumnou skupinu z Kyoto University, Nagoya University a Kyushu University k bližšímu prozkoumání mechanismů, které formují magnetosféru.

Aby to prozkoumali, vědci provedli rozsáhlé magnetohydrodynamické (MHD) simulace, aby znovu ověřili podmínky v prostoru blízko Země. Modelovali stálý, vysokorychlostní proud plazmatu ze Slunce, známý jako sluneční vítr. Výsledky potvrdily nedávná pozorování, která ukázala záporné nabití na ranní straně a kladné nabití na večerní straně, i když tento vzorec nebyl konzistentní ve všech oblastech.

Kontrasty mezi polárními a rovníkovými oblastmi
V polárních oblastech zůstává polarita v souladu s tradičním chápáním. Naproti tomu v rovníkové oblasti je v rozsáhlé oblasti obrácená.

Podle konvenční teorie by polarita náboje v rovníkové rovině a nad polárními oblastmi měla být stejná. Proč tedy mezi těmito oblastmi pozorujeme opačné polarity? To lze ve skutečnosti vysvětlit pohybem plazmatu,“ říká korespondenční autor Yusuke Ebihara z Kyoto University.

Jak magnetická energie pocházející ze Slunce vstupuje do magnetosféry, cirkuluje ve směru hodinových ručiček na straně soumraku a proudí směrem k polárním oblastem. Na druhé straně magnetické pole Země směřuje od jižní polokoule k severní, což znamená, že je nasměrováno nahoru v blízkosti rovníkové roviny a dolů nad polárními oblastmi. V důsledku toho je relativní orientace mezi pohybem plazmatu a magnetickým polem mezi těmito oblastmi obrácená.

Elektrický proud a distribuce náboje jsou výsledkem, nikoliv příčinou pohybu plazmatu,“ říká Yusuke Ebihara.

Důsledky pro vesmírnou a planetární vědu
Konvekce, která popisuje tok plazmatu v magnetosféře, je hlavním hnacím motorem různých jevů ve vesmírném prostředí a nedávné studie také zdůraznily její nepřímou roli při modulaci radiačních pásů: oblastí, které jsou zaplněny vysokoenergetickými částicemi pohybujícími se téměř rychlostí světla.

Tyto poznatky přispívají k lepšímu pochopení základní povahy rozsáhlých plazmatických toků ve vesmíru. Vzhledem k tomu, že tyto jevy hrají klíčovou roli ve variabilitě vesmírného prostředí, nabízí tato studie také vhled do planetárního prostředí kolem planet s intenzivním magnetickým polem, jako jsou Jupiter a Saturn.

Zdroj: https://scitechdaily.com/shocking-discovery-about-earths-magnetosphere-challenges-decades-of-theory/ a https://www.kyoto-u.ac.jp/en/research-news/2025-08-07

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz