Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.
Studii vedl Pravata K. Mohanty, hlavní řešitel experimentu GRAPES-3 a člen fakulty Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji. Zjištění byla publikována ve Physical Review Letters.
Kosmické záření bylo objeveno před více než stoletím. Je považováno za nejvíce energetické částice ve vesmíru. Naše planeta je jimi neustále bombardována z vesmíru téměř rovnoměrně ze všech směrů konstantní rychlostí. Vstupují do zemské atmosféry a vyvolávají spršku částic, které putují k zemskému povrchu téměř rychlostí světla. Částice spršky tvoří elektrony, fotony, miony, protony, neutrony atd.
Kosmické záření bylo pozorováno v pozoruhodně širokém energetickém rozsahu (10^8 až 10^20 eV). Tok částic kosmického záření prudce klesá s narůstající energií.
Zlom v protonovém kosmickém záření při asi 3 PeV známý jako „Knee“, který byl objeven asi před sedmi desetiletími, je považován za maximální energii pro urychlení kosmického záření v rámci galaktických zdrojů. Popis spektra kosmického záření až po zlomovou energii byl dlouho navrhován a vysvětlován různými modely. Toto pozorování v rámci experimentu GRAPES-3 ukazuje novou vlastnost záření nad 100 TeV.
S využitím kombinace hustého pole scintilačních detektorů a velkoplošného mionového detektoru shromáždili vědci v experimentu GRAPES-3 data se sběrnou plochou několik tisíckrát větší než vesmírné detektory, což umožnilo podrobnější zkoumání kosmického záření nad 100 TeV, kde měření ve vesmíru postrádá přesnost kvůli nízkým statistikám.
Fahim Varsi a další členové týmu analyzovali podmnožinu asi 8 milionů událostí spršky kosmického záření zaznamenaných těmito detektory, kteří k měření spektra kosmického záření použili počítačové simulace náročné na počítačový čas.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-02-kink-proton-spectrum-knowledge-cosmic.html
autor: František Martinek