Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.
Studii vedl Pravata K. Mohanty, hlavní řešitel experimentu GRAPES-3 a člen fakulty Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji. Zjištění byla publikována ve Physical Review Letters.
Kosmické záření bylo objeveno před více než stoletím. Je považováno za nejvíce energetické částice ve vesmíru. Naše planeta je jimi neustále bombardována z vesmíru téměř rovnoměrně ze všech směrů konstantní rychlostí. Vstupují do zemské atmosféry a vyvolávají spršku částic, které putují k zemskému povrchu téměř rychlostí světla. Částice spršky tvoří elektrony, fotony, miony, protony, neutrony atd.
Kosmické záření bylo pozorováno v pozoruhodně širokém energetickém rozsahu (10^8 až 10^20 eV). Tok částic kosmického záření prudce klesá s narůstající energií.
Zlom v protonovém kosmickém záření při asi 3 PeV známý jako „Knee“, který byl objeven asi před sedmi desetiletími, je považován za maximální energii pro urychlení kosmického záření v rámci galaktických zdrojů. Popis spektra kosmického záření až po zlomovou energii byl dlouho navrhován a vysvětlován různými modely. Toto pozorování v rámci experimentu GRAPES-3 ukazuje novou vlastnost záření nad 100 TeV.
S využitím kombinace hustého pole scintilačních detektorů a velkoplošného mionového detektoru shromáždili vědci v experimentu GRAPES-3 data se sběrnou plochou několik tisíckrát větší než vesmírné detektory, což umožnilo podrobnější zkoumání kosmického záření nad 100 TeV, kde měření ve vesmíru postrádá přesnost kvůli nízkým statistikám.
Fahim Varsi a další členové týmu analyzovali podmnožinu asi 8 milionů událostí spršky kosmického záření zaznamenaných těmito detektory, kteří k měření spektra kosmického záření použili počítačové simulace náročné na počítačový čas.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-02-kink-proton-spectrum-knowledge-cosmic.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí