Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Na svazích marťanských hor a v jejich kráterech se nacházejí útvary, které vypadají jako proudy medu, pokryté prachem a zamrzlé na místě. Tyto struktury jsou ve skutečnosti ledovce, které se plíží vpřed téměř nepostřehnutelným tempem. Vědci se léta domnívali, že jsou z velké části složeny z hornin s jen omezeným množstvím ledu.
Výzkum prováděný v posledních dvou desetiletích ukázal, že některé z těchto ledovců jsou ve skutečnosti tvořeny převážně ledem, pouze s tenkou povrchovou vrstvou prachu a hornin. Nová studie publikovaná v časopise Icarus nyní odhaluje, že se to neomezuje jen na několik málo lokalit – ledovce po celém Marsu obsahují více než 80 % vodního ledu. Tento objev naznačuje, že ledovcové usazeniny planety jsou v globálním měřítku pozoruhodně čisté, což nabízí nový vhled do klimatické historie Marsu a poukazuje na potenciální zdroj pro budoucí průzkum.
Studii vedl Yuval Steinberg, nedávný absolvent Weizmannova institutu vědy v Izraeli. Jeho spoluautoři Oded Aharonson a Isaac Smith jsou vedoucími vědci v Planetary Science Institute v Tucsonu a akademickými příslušníky Weizmannova institutu vědy a York University.
„Tato studie zdůrazňuje, jak programy NASA rozvíjejí vědu nejen ve Spojených státech, ale také oslovují studenty po celém světě,“ řekl Aharonson.
Nahlížení pod závoj prachu
Na obrázku publikovaném v úvodu článku je příklad ledovce na Marsu pokrytého prachem. Nový výzkum těchto útvarů naznačuje, že jsou čistší, než se dříve myslelo, což má důsledky pro pochopení celkové vodní bilance Marsu a využití zdrojů při budoucích pilotovaných misích.
Když vědci zkoumali dřívější studie, zjistili, že analýza ledovců pokrytých úlomky horniny a prachem byla nekonzistentní a obtížně porovnatelná.
„Výzkumníci na různých místech používali různé techniky a výsledky nebylo možné snadno porovnávat,“ vysvětlil Smith. „Jedno z míst v naší studii nebylo nikdy studováno a na dvou z pěti lokalit, které jsme použili, byla dříve provedena pouze částečná analýza.“
Aby se tento problém vyřešil, tým vyvinul standardizovaný přístup ke zkoumání ledovců pokrytých prachem. Zaměřil se na dvě klíčová měření: dielektrickou vlastnost (která odráží, jak rychle radarové vlny procházejí materiálem) a tangens ztrát (který udává, kolik této energie je materiálem absorbováno). Tyto hodnoty umožňují odhadnout poměr ledu a hornin v ledovci – což nelze určit pouze povrchovým pozorováním, protože prach a horniny často zakrývají to, co leží pod nimi.
Globální srovnání marťanských ledovců
Identifikovali také další oblast na Marsu, kde by SHARAD, což je zkratka pro přístroj SHAllow RADar na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter, mohl provádět tyto analýzy. To jim poskytlo celkem pět lokalit rozmístěných po celé rudé planetě, což umožnilo globální srovnání.
Na mapě je vyznačeno pět lokalit, které tým zkoumal z hlediska čistoty ledovců. Skutečnost, že tyto různorodé lokality obsahovaly podobně vysoký poměr ledu a hornin, naznačuje, že Mars zažil buď jedno rozsáhlé zalednění, nebo více zalednění s podobnými vlastnostmi, uvádí tým.
S překvapením zjistili, že všechny ledovce, a to i na opačných polokoulích, mají téměř stejné vlastnosti.
„To je důležité, protože nám to říká, že mechanismy vzniku a uchování jsou pravděpodobně všude stejné,“ řekl Smith. „Z toho můžeme usoudit, že Mars zažil buď jedno rozsáhlé zalednění, nebo více zalednění, která měla podobné vlastnosti. A tím, že jsme poprvé spojili tato místa a techniky, jsme byli schopni sjednotit naše chápání těchto typů ledovců.“
Znalost minimálního „zašpinění“ těchto ledovců prospívá k vědeckému pochopení procesů, které je tvoří a uchovávají. Navíc pomáhá při plánování budoucího pilotovaného průzkumu Marsu, kdy se využívání místních zdrojů, jako je voda, stává kritickým.
Dále tým vyhledá další ledovce, aby doplnil své globální srovnání a upevnil své chápání těchto prachem pokrytých záhad.
Zdroj: https://scitechdaily.com/new-research-shows-mars-is-far-icier-than-we-thought/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí