Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Náhodné setkání vykouzlilo kosmický snubní prsten

Náhodné setkání vykouzlilo kosmický snubní prsten

09.04.2014

ESO 012/14 tisková zpráva

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT v Chile pořídili tento působivý záběr, který zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou rovněž pod označením Abell 33. Planetární mlhoviny vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězd odvržením vnějších obálek plynu. Abell 33 je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh. Tato nádherná modrá bublina se náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.

Většina hvězd s hmotností srovnatelnou se Sluncem skončí svůj život v podobě bílého trpaslíka – malého velmi hustého a horkého tělesa, které pomalu chladne po miliardy let. Než se však hvězda stane bílým trpaslíkem, odvrhne svou atmosféru do okolního vesmíru a vytvoří planetární mlhovinu – barevně zářící oblak plynu obklopující malé a jasné obnažené jádro hvězdy.

Tento snímek, pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT, zachycuje nápadně kruhovou planetární mlhovinu Abell 33, která se nachází asi 2 500 světelných let od Země. Dokonale kruhový tvar však u těchto objektů není příliš častý – obvykle totiž symetrii oblaku něco naruší a planetární mlhovina nabude méně pravidelného tvaru [1]

Jasná hvězda nacházející se zdánlivě na okraji mlhoviny vnáší do tohoto snímku pořízeného dalekohledem ESO/VLT působivou iluzi. Jedná se však pouze o náhodné seskupení – hvězda HD 83535 se ve skutečnosti nachází před mlhovinou (asi napůl cesty mezi Zemí a Abell 33) a leží shodou okolností na správném místě, aby zkrášlila už tak působivý pohled. HD 83535 a Abell 33 společně připomínají nádherný diamantový prsten.

Pozůstatek hvězdy, která dala vzniknout mlhovině Abell 33, je možné spatřit uvnitř mlhoviny mírně mimo střed. Je stále poměrně jasný – září více než naše Slunce – a vydává velké množství ultrafialového záření, kterým nutí odvrženou obálku svítit [2].

Mlhovina Abell 33 je jedním z 86 objektů katalogu planetárních mlhovin, který v roce 1966 sestavil astronom George Abell (Abell Catalogue of Planetary Nebulae). Abell se zabýval také hledáním kup galaxií. Vytvořil rovněž katalog těchto objektů nacházejících se jak na severní tak na jižní obloze, který čítá na 4000 položek (Abell Catalogue).

K vytvoření uvedeného snímku byla použita data pořízená přístrojem FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Záběr vznikl v rámci programu 'ESO Cosmic Gems' [3].

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Tvar mlhoviny ovlivňuje rotace hvězdy, nebo například to, jestli se jedná o složku dvojhvězdného systému.

[2] Na tomto velmi detailním snímku se zdá, že centrální hvězda je dvojitá. Není však známo, jestli se jedná o fyzickou dvojhvězdu nebo pouze náhodné seskupení na obloze.

[3] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems – iniciativy, jejíž snahou je pořizovat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email:
rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1412. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje