Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

09.04.2020
Zvukové záznamy ze semináře Kosmické technologie a kosmický výzkum

Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.

02.04.2020
ON-LINE obsah pro vás

Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Mladé hvězdy v záři reflektorů

Mladé hvězdy v záři reflektorů

07.09.2011

ESO 033/11 tisková zpráva

Dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) pořídil tento pozoruhodný záběr otevřené hvězdokupy NGC 2100, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, nedaleké satelitní galaxii, je asi 15 milionů let stará. Hvězdokupa je obklopena zářícím plynem blízké mlhoviny Tarantula.

Pozorovatelé hvězdokupu NGC 2100 často přehlédnou, neboť se nachází v těsné blízkosti působivé mlhoviny Tarantula (eso0650) a superhvězdokupy RMC 163 (eso1030). Zářící plyn mlhoviny se snaží na sebe strhnout pozornost také na tomto záběru – jasné barvy patří okrajovým částem mlhoviny. Nový snímek byl vytvořen ze záběrů exponovaných pomocí dalekohledu New Technology Telescope (na observatoři La Silla, Chile) přístrojem EMMI [1] přes několik barevných filtrů. Zatímco hvězdy jsou zobrazeny v přirozených barvách, do záběru je vloženo světlo zářícího ionizovaného vodíku (na snímku červené) a kyslíku (modré).    

Barvy pozorované v mlhovinách závisí na teplotě hvězd, které mlhovinu rozzařují. Mladé horké hvězdy mlhoviny Tarantula, jež se nacházejí v superhvězdokupě RMC 136, nalezneme na snímku nahoře a vpravo. Jsou natolik výkonné, že rozzáří i kyslík [2], který je zde zachycen jako modrá mlhovina. Rudá záře pod hvězdokupou NGC 2100 označuje buď vnější okraj vlivu horkých hvězd z hvězdokupy RMC 136, a nebo v této oblasti již dominují starší chladnější hvězdy, které jsou schopné rozzářit pouze atomy vodíku. Hvězdy tvořící hvězdokupu NGC 2100 jsou ještě starší a méně zářivé a není s nimi tedy spojena žádná mlhovina.  

Hvězdokupy jsou skupiny hvězd, které se zformovaly zhruba ve stejném čase z jednoho oblaku plynu a prachu. Hvězdy s větší hmotností se přednostně formují v centru hvězdokupy, zatímco ty méně hmotné osídlují vnější oblasti. Tento fakt, společně s celkově větším počtem hvězd koncentrovaných ve středu způsobuje, že centrum hvězdokupy je výrazně jasnější než vnější oblasti.

NGC 2100 je otevřená hvězdokupa, což znamená, že její hvězdy jsou gravitací vzájemně vázány jen slabě. Životní cyklus hvězdokupy trvá jen desítky až stovky milionů let, než dojde k rozptýlení jednotlivých hvězd v důsledku gravitačních interakcí s okolními objekty. Kulové hvězdokupy, které na první pohled netrénovaným okem vypadají dost podobně, obsahují mnohem více starších hvězd a jsou gravitačně vázány mnohem pevněji. A mají tedy také výrazně delší život – řada kulových hvězdokup je téměř tak stará jako vesmír samotný. Takže i když hvězdokupa NGC 2100 může být starší než někteří její sousedé ve Velkém Magellanově oblaku, v měřítcích věku hvězdokup se stále jedná o ‚mladici‘. 

Původní data, která byla podkladem pro tento snímek mladé hvězdokupy, nalezl hluboko v archivech ESO David Roma, jeden z účastníků astrofotografické soutěže Hidden Treasures organizované ESO v roce 2010 [3]

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] EMMI je zkratka pro ESO Multi Mode Instrument; jedná se o kameru a spektrograf zároveň.

[2] Většina záření kyslíku pochází od atomů, které přišly o dva elektrony. Tato silná emise je v mlhovinách obvyklá. V minulosti byla pro první astronomy zabývající se spektry záhadou, někteří se dokonce domnívali, že je spojena s novým prvkem, který označili jako Nebulium (od slova nebula = mlhovina).

[3] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Více o soutěži Hidden Treasures se dozvíte zde (http://www.eso.org/public/outreach/hiddentreasures/)

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje