Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Japonští vědci simulovali slabé rádiové záření na vlnové délce 21centimetrů z „temného věku“ vesmíru, což nabízí potenciální způsob detekce temné hmoty. Přibližně před 13,8 miliardami let vznikl vesmír náhle způsobem známým jako Velký třesk. Zhruba 400 000 let po této události vstoupil do dlouhého období bez světla, které se nazývá temný věk.
Toto období trvalo přibližně 100 milionů let, až do okamžiku, kdy se zrodily první hvězdy a galaxie a začaly osvětlovat vesmír. Předpokládá se, že během tohoto období uvolňovaly atomy vodíku slabé rádiové signály o vlnové délce 21 centimetrů. Tyto prastaré vlny mohou obsahovat cenné stopy o nejranějších fázích vesmíru.
Vědci z University of Tsukuba a University of Tokyo použili pokročilé počítačové simulace k prozkoumání, jak silný mohl být tento signál na vlnové délce 21 centimetrů v různých scénářích temné hmoty. Temná hmota, neviditelná substance tvořící přibližně 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, nadále zůstává pro vědce záhadou.
Díky tomu, že tým pomocí výkonných superpočítačů simuloval rozložení plynu a temné hmoty v mladém vesmíru, byl schopen s pozoruhodnou přesností vypočítat intenzitu těchto rádiových emisí během temného věku.
Signál skrytý v temnotě
Výsledky naznačují, že vodík v temném věku produkoval charakteristický signál o síle přibližně jednoho milikelvinu (tisíciny stupně) o teplotě průměrného rádiového záření na obloze. Je důležité, že temná hmota by měla v tomto signálu produkovat variace podobné hodnoty. Pozorování globálního signálu v širokém frekvenčním pásmu (~45 MHz) by proto mohlo odhalit hmotnost a rychlost částic temné hmoty.
Několik lunárních misí, včetně japonského projektu Tsukuyomi, se nyní zaměřuje na výstavbu radioteleskopů na Měsíci. Pokud tyto teleskopy dokážou zachytit tento slabý signál, pomohou odhalit tajemství temné hmoty.
Zdroj: https://scitechdaily.com/lunar-radio-telescopes-could-finally-reveal-the-secrets-of-dark-matter/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí