Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Lunární radioteleskopy by mohly odhalit tajemství temné hmoty
20.10.2025
je znázorněno pomocí částic barevně odlišených
podle teploty, doplněných ilustrací měsíčních
dalekohledů
Credit: Hyunbae Park, University of Tsukuba
Japonští vědci simulovali slabé rádiové záření na vlnové délce 21centimetrů z „temného věku“ vesmíru, což nabízí potenciální způsob detekce temné hmoty. Přibližně před 13,8 miliardami let vznikl vesmír náhle způsobem známým jako Velký třesk. Zhruba 400 000 let po této události vstoupil do dlouhého období bez světla, které se nazývá temný věk.
Toto období trvalo přibližně 100 milionů let, až do okamžiku, kdy se zrodily první hvězdy a galaxie a začaly osvětlovat vesmír. Předpokládá se, že během tohoto období uvolňovaly atomy vodíku slabé rádiové signály o vlnové délce 21 centimetrů. Tyto prastaré vlny mohou obsahovat cenné stopy o nejranějších fázích vesmíru.
Vědci z University of Tsukuba a University of Tokyo použili pokročilé počítačové simulace k prozkoumání, jak silný mohl být tento signál na vlnové délce 21 centimetrů v různých scénářích temné hmoty. Temná hmota, neviditelná substance tvořící přibližně 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, nadále zůstává pro vědce záhadou.
Díky tomu, že tým pomocí výkonných superpočítačů simuloval rozložení plynu a temné hmoty v mladém vesmíru, byl schopen s pozoruhodnou přesností vypočítat intenzitu těchto rádiových emisí během temného věku.
Signál skrytý v temnotě
Výsledky naznačují, že vodík v temném věku produkoval charakteristický signál o síle přibližně jednoho milikelvinu (tisíciny stupně) o teplotě průměrného rádiového záření na obloze. Je důležité, že temná hmota by měla v tomto signálu produkovat variace podobné hodnoty. Pozorování globálního signálu v širokém frekvenčním pásmu (~45 MHz) by proto mohlo odhalit hmotnost a rychlost částic temné hmoty.
Několik lunárních misí, včetně japonského projektu Tsukuyomi, se nyní zaměřuje na výstavbu radioteleskopů na Měsíci. Pokud tyto teleskopy dokážou zachytit tento slabý signál, pomohou odhalit tajemství temné hmoty.
Zdroj: https://scitechdaily.com/lunar-radio-telescopes-could-finally-reveal-the-secrets-of-dark-matter/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz