V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Jak hvězdy vytvářejí těžké prvky: Nový astrofyzikální proces odhalený v nejmodernějších jaderných experimentech
19.10.2024
že klíčovým mechanismem vzniku těžkých prvků
je intermediální i-proces
Credit: NASA/CXC/M. Weiss
Nové poznatky o hvězdné nukleosyntéze ukazují, že klíčovým mechanismem vzniku těžkých prvků je „intermediální i-proces“, přičemž experimenty naznačují, že primárním místem těchto reakcí by mohli být bílí trpaslíci. Nedávné studie v jaderné astrofyzice představily „meziproces i“, kritickou reakční cestu pro syntézu těžkých prvků, jako je lanthan, ve hvězdách. Díky experimentům na předních pracovištích, jako je Argonne National Laboratory, vědci zpřesňují naše znalosti tohoto procesu a navrhují bílé trpaslíky jako pravděpodobná místa těchto jaderných reakcí.
Jaderná astrofyzika a i-proces
Syntéza těžkých prvků ve hvězdách zůstává ústřední hádankou jaderné astrofyziky. Vědci nedávno navrhli nový hvězdný mechanismus, meziproces „i“, který vysvětluje nové astronomické poznatky. Přesné jaderné údaje jsou nezbytné pro určení hvězdného místa, kde se i-proces odehrává. Nedávná měření jaderné reakce klíčové pro produkci lanthanu potvrzují, že i-proces by mohl vysvětlit tato astronomická pozorování, a potvrzují tak navrhované podmínky tohoto procesu.
Zkoumání dopadu nových měření
Nová měření pomáhají stanovit omezení pro podmínky i-procesu. Vědci mají v současné době omezené znalosti o tom, jak velká část syntézy těžkých prvků je výsledkem tohoto procesu. Nejnovější výsledek spolu s budoucími měřeními může pomoci vytvořit přesnější obraz nukleosyntézy. Studie, jako je tato, pomohou vědcům konečně odpovědět na otázku, jak vznikají prvky ve hvězdách.
Pokroky ve výzkumu i-procesů
Takzvaný „meziproces“ nebo „i-proces“ je nový proces nukleosyntézy, který vědci zavedli, aby vysvětlili nedávná astronomická pozorování. Vědci ze zařízení FRIB (Facility for Rare Isotope Beams), které je uživatelským zařízením Úřadu pro vědu Ministerstva energetiky (DOE), nyní představili měření jaderné reakce, která pomáhá omezit astrofyzikální podmínky i-procesu.
s vyznačením navrhovaného místa pro meziprodukt (i)
a detektor Summing NaI (SuN)
Credit: Facility for Rare Isotope Beams
Experiment byl proveden na urychlovači Argonne Tandem Linac Accelerator System (ATLAS), který je uživatelským zařízením urychlovače částic DOE v Argonne National Laboratory. Experiment využíval svazky produkované zařízením CARIBU v ATLASu a hlavním použitým zařízením byl detektor FRIB SuN vyvinutý na Michiganské státní univerzitě.
Řešení nejistot při tvorbě prvků
Výzkumem bylo zjištěno, že pozorování prvku lanthanu v kombinaci s pozorováním dalších prvků, jako je baryum a europium, jsou citlivá na podmínky i-procesu. Velké nejistoty v jaderné fyzice však neumožňují výzkumníkům popsat přesné podmínky a určit místo i-procesu.
Aby pomohli vyřešit nejistoty, zejména v případě tvorby lanthanu, studovali vědci schopnost jádra barya-139 zachytávat neutrony ve hvězdném prostředí. Díky novým omezením mohou vědci potvrdit hustotu neutronů potřebnou pro i-proces. Mohou také potvrdit, že bílí trpaslíci s rychlou akrecí jsou vhodným místem pro i-proces.
autor: František
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz