Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
„Mezihvězdné objekty poskytují jedinečné příležitosti ke studiu materiálů z jiných hvězdných systémů,“ napsali profesor Abraham Loeb z Harvardovy univerzity a Mauro Barbieri z observatoře INAF-Padova v nedávném článku publikovaném v časopise Research Notes of the American Astronomical Society. „Bohužel pro tento účel 1I/Oumuamua nevykazovala kolem sebe stopy plynu ani prachu a 2I/Borisov byla pozorována pouze při fázových úhlech vzhledem k ose Slunce-Země větších než 16 stupňů a nikdy v blízkosti opozice.“
22. ledna 2026 se mezihvězdný objekt 3I/ATLAS zarovnal s osou Země-Slunce v mimořádně malém úhlu 0,69 stupně. Během tohoto okamžiku naše planeta prošla téměř přímo mezi Sluncem a kometou, která byla v opozici se Sluncem. „Toto vzácné seskupení vedlo k prudkému nárůstu jasnosti, jehož velikost a rychlost růstu jsou dány složením a strukturou částic uvolňovaných při výtrysku z komety 3I/ATLAS,“ vysvětlil profesor Loeb ve svém prohlášení.
Astronom Man-To Hui ze Šanghajské astronomické observatoře použil Hubbleův teleskop k pozorování komety 3I/ATLAS za podmínek, které se nemusí opakovat po celá desetiletí. Snímky mezihvězdného objektu byly pořízeny pomocí Hubbleova přístroje Wide Field Camera 3 (WFC3).
„Když můj spolupracovník Toni Scarmato zpracoval snímky z Hubbleova teleskopu z 22. ledna 2026, rezidua ukázala systém 4 výtrysků, včetně výrazného protichvostu směřujícího téměř ke Slunci a Zemi, doplněného třemi mini-výtrysky,“ napsal profesor Loeb. „Mini-výtrysky jsou od sebe rovnoměrně vzdáleny pod úhlem 120 stupňů a jeden z nich je slabý, pravděpodobně proto, že je skryt v nepříznivé orientaci vzhledem k Zemi.“
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS byla objevena 1. 7. 2025 a obdržela předběžné označení C/2025 N1 (ATLAS). Ke Slunci se přiblížila nejblíže 29. 10. 2025 a prolétla kolem něj ve vzdálenosti 1,3566 AU. Nyní se již vzdaluje ze Sluneční soustavy, do níž se již nikdy nevrátí.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/hubble-near-opposition-alignment-3i-atlas-14515.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí