Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
„Mezihvězdné objekty poskytují jedinečné příležitosti ke studiu materiálů z jiných hvězdných systémů,“ napsali profesor Abraham Loeb z Harvardovy univerzity a Mauro Barbieri z observatoře INAF-Padova v nedávném článku publikovaném v časopise Research Notes of the American Astronomical Society. „Bohužel pro tento účel 1I/Oumuamua nevykazovala kolem sebe stopy plynu ani prachu a 2I/Borisov byla pozorována pouze při fázových úhlech vzhledem k ose Slunce-Země větších než 16 stupňů a nikdy v blízkosti opozice.“
22. ledna 2026 se mezihvězdný objekt 3I/ATLAS zarovnal s osou Země-Slunce v mimořádně malém úhlu 0,69 stupně. Během tohoto okamžiku naše planeta prošla téměř přímo mezi Sluncem a kometou, která byla v opozici se Sluncem. „Toto vzácné seskupení vedlo k prudkému nárůstu jasnosti, jehož velikost a rychlost růstu jsou dány složením a strukturou částic uvolňovaných při výtrysku z komety 3I/ATLAS,“ vysvětlil profesor Loeb ve svém prohlášení.
Astronom Man-To Hui ze Šanghajské astronomické observatoře použil Hubbleův teleskop k pozorování komety 3I/ATLAS za podmínek, které se nemusí opakovat po celá desetiletí. Snímky mezihvězdného objektu byly pořízeny pomocí Hubbleova přístroje Wide Field Camera 3 (WFC3).
„Když můj spolupracovník Toni Scarmato zpracoval snímky z Hubbleova teleskopu z 22. ledna 2026, rezidua ukázala systém 4 výtrysků, včetně výrazného protichvostu směřujícího téměř ke Slunci a Zemi, doplněného třemi mini-výtrysky,“ napsal profesor Loeb. „Mini-výtrysky jsou od sebe rovnoměrně vzdáleny pod úhlem 120 stupňů a jeden z nich je slabý, pravděpodobně proto, že je skryt v nepříznivé orientaci vzhledem k Zemi.“
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS byla objevena 1. 7. 2025 a obdržela předběžné označení C/2025 N1 (ATLAS). Ke Slunci se přiblížila nejblíže 29. 10. 2025 a prolétla kolem něj ve vzdálenosti 1,3566 AU. Nyní se již vzdaluje ze Sluneční soustavy, do níž se již nikdy nevrátí.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/hubble-near-opposition-alignment-3i-atlas-14515.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí