V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Uvnitř mladého regionu vznikajících hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus), ve vzdálenosti 410 světelných roků od Země, se nachází nádherný protoplanetární disk pojmenovaný AS 209, který je pozvolna tvarován do podoby několika prstenců. Tento obdivuhodný snímek byl vytvořen pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) s vysokým rozlišením a odhalil zajímavou strukturu prstenců a mezer v disku prachu, který obklopuje velmi mladou hvězdu.
Protoplanetární disky jsou husté rotující útvary z plynu a prachu, které obklopují nově vzniklé hvězdy. Předpokládá se, že se jedná o hmotu, ze které se jednoho dne zrodí obíhající planety, měsíce a další malá tělesa. Se stářím méně než jeden milión roků je tato soustava velmi mladá, avšak přece už byly v tomto disku vytvořeny dvě mezery.
Dva význačné prachové prstence se nacházejí ve vzdálenostech 75 AU a 130 AU od centrální hvězdy (1 AU – astronomická jednotka – odpovídá přibližně vzdálenosti Země od Slunce). Dvě objevené mezery se rozkládají 62 AU a 103 AU daleko. Jednotlivé mezery mají odlišné šířky, přičemž vnitřní mezera je mnohem užší.
Vnější mezera je rozsáhlejší oblastí převážně bez prachu. Astronomové se domnívají, že zde obíhá obří planeta téměř o hmotnosti planety Saturn (přesněji o hmotnosti 0,8 Saturnu) – a to ve vzdálenosti zhruba 800 světelných minut od mateřské hvězdy, což odpovídá více než trojnásobku vzdálenosti planety Neptun od Slunce.
Jak planeta čistí okolí své dráhy, přebývající oblaka prachu jsou směrována ke vnějšímu okraji její dráhy a vytvářejí stále lépe definované prstence v disku. Řidší vnitřní mezera prachu by mohla být vytvořena menší planetou, ale astronomové zvažují i možnost, že velká a vzdálenější obíhající planeta ve skutečnosti mohla vytvořit obě mezery.
Počítačové simulace totiž ukázaly, že předpokládaná velká planeta možná může také za vznik vnitřní mezery ve vzdálenosti 62 AU. Vzájemné polohy obou mezer v prachovém disku jsou velmi blízko rezonanci 2 : 1, zkoumá se však i možnost přítomnosti druhé planety ve vnitřní mezeře. Závěry simulací jsou v souladu s pozorováním. Parametry vnitřní mezery vedou k závěru, že by zde mohla kroužit planeta o hmotnosti menší než 0,1 hmotnosti planety Jupiter. Vzhledem k charakteristickým vlastnostem materiálu disků jsou však možné oba případy (s jednou i se dvěma planetami). Předpokládaný věk této soustavy je 0,5 až 1,0 miliónu roků.
Přítomnost planety téměř velikosti Saturnu obíhající tak daleko od mateřské hvězdy nastolila velmi zajímavé otázky týkající se vzniku planet na okrajích protoplanetárních disků na mimořádně krátkém časovém měřítku.
Zdroj: https://arxiv.org/abs/1711.05185 a https://scitechdaily.com/saturn-like-planet-raises-fascinating-questions-about-planet-formation/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí