Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Evropská sonda odstartovala v pátek 14. 4. 2023 na téměř desetileté putování za průzkumem Jupiteru a tří jeho ledových měsíců, které by mohly obsahovat vodní oceány pod ledovou kůrou. Cesta začala perfektním ranním startem evropské rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany na pobřeží Jižní Ameriky. Po několika napjatých minutách kontroloři zachytili první signály z kosmické sondy.
Když byl kontakt téměř po hodině letu konečně potvrzen, Mission Control v Německu prohlásilo: „Sonda je naživu!“ Robotickému průzkumníkovi nazvanému JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) bude trvat osm let, než se dostane k Jupiteru, kde bude zkoumat nejen největší planetu Sluneční soustavy, ale také Europu, Kallisto a Ganymeda. Předpokládá se, že tři měsíce pokryté ledem ukrývají podpovrchové oceány, kde by mohl existovat mořský život. Pak se v nejpůsobivějším činu pokusí JUICE dostat na oběžnou dráhu kolem Ganymeda: Žádná sonda doposud nikdy neobíhala jiný měsíc, než ten náš.
S tolika měsíci – poslední počet udává číslo 95 – astronomové považují Jupiter za mini planetární soustavu. „Toto je mise, která má za úkol odpovědět na otázky vědy, které nás všechny pálí,“ řekl po startu generální ředitel Evropské kosmické agentury ESA Josef Aschbacher. „Samozřejmě, jedna z těchto otázek zní: Je tam venku život?“
Sonda JUICE nemůže najít život, „ale může identifikovat, zda je prostředí těchto ledových měsíců kolem Jupiteru obyvatelné,“ dodal Aschbacher. Sonda se vydává na dlouhou okružní cestu k Jupiteru, která představuje 6,6 miliardy kilometrů. Prolétne 200 kilometrů od Callisto a 400 kilometrů od Europy a Ganymeda a uskuteční 35 průletů kolem satelitů při obíhání kolem Jupitera. Poté uskuteční hlavní korekční manévr a přejde na oběžnou dráhu kolem Ganymeda, který je primárním cílem mise v ceně 1,6 miliardy eur.
Ganymed je nejen největším měsícem Sluneční soustavy – překonává svojí velikostí planetu Merkur – ale má své vlastní magnetické pole s oslnivými polárními zářemi v okolí pólů. Ještě lákavější je, že Ganymed má podzemní oceán zadržující více vody než Země. Podle Scotta Shepparda z Carnegie Institution, který se nepodílí na misi JUICE, totéž platí pro Evropu a její ohlášené gejzíry a Callisto s velkými krátery, což je potenciální cíl pro pozemšťany vzhledem ke své vzdálenosti od silných radiačních pásů Jupitera.
„Oceánské světy ve Sluneční soustavě hostí s největší pravděpodobností život, takže tyto velké měsíce Jupitera jsou hlavními kandidáty na jeho hledání,“ řekl Scott Sheppard, lovec měsíců, který pomohl objevit více než 100 satelitů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
Sonda JUICE velká asi jako malý autobus, nedorazí k Jupiteru dříve než v roce 2031. Po cestě se bude spoléhat na gravitační průlety kolem Měsíce a Země, a také kolem Venuše. „Tyto věci vyžadují čas – a mění náš svět,“ řekl výkonný ředitel Planetární společnosti Bill Nye. Mezi diváky ve Francouzské Guyaně byli belgický král Philippe a princ Gabriel a dvojice astronautů – Francouz Thomas Pesquet a Němec Matthias Maurer. Čtvrteční pokus o start byl zmařen kvůli počasí hrozbou zásahem startující rakety bleskem.
Sonda JUICE stráví tři roky průlety kolem měsíců Kallisto, Europa a Ganymed. Na konci roku 2034 se pokusí vstoupit na oběžnou dráhu kolem Ganymeda, přičemž bude kroužit kolem tohoto měsíce téměř rok, než bude její činnost ukončena. Europa je obzvláště atraktivní pro vědce, kteří hledají známky života mimo Zemi. Setkání s Europou však bude omezeno na minimum kvůli intenzivní radiaci tak blízko Jupitera.
Citlivá elektronika sondy JUICE je zapouzdřena v olovu, aby byla chráněna před zářením. Sonda o hmotnosti 6 350 kilogramů je také obalena tepelnými „přikrývkami“ – teploty poblíž Jupitera se pohybují kolem minus 230 stupňů Celsia. A její solární panely měří na délku 27 metrů, aby shromáždily co nejvíce slunečního záření tak daleko od naší hvězdy.
Koncem příštího roku vyšle NASA k Jupiteru ještě silněji chráněnou sondu, dlouho očekávaný Europa Clipper, který předstihne JUICE v příletu k Jupiteru o více než rok, protože odstartuje na silnější raketě firmy SpaceX. Tyto dvě sondy spojí své úsilí, aby studovaly Europu jako ještě nikdy předtím.
NASA dlouho dominovala průzkumu Jupiteru, počínaje průlety v 70. letech 20. století dvojicí Pioneerů a poté Voyagerů. U Jupiteru stále funguje pouze jedna sonda od NASA: Juno, která právě zaznamenala svůj 50. oběh od roku 2016.
Evropa poskytla devět vědeckých přístrojů pro JUICE, přičemž NASA dodala pouze jeden. Pokud JUICE potvrdí, že podpovrchové oceány přispívají k minulému nebo současnému životu, projektový vědec Olivier Witasse řekl, že dalším krokem bude vyslání vrtáků, které proniknou ledovou kůrou a možná i ponorky. „Musíme být kreativní,“ řekl. „Stále si můžeme myslet, že je to sci-fi, ale někdy se sci-fi může stát realitou.“
Zdroj: https://phys.org/news/2023-04-european-spacecraft-rockets-jupiter-icy.html
autor: František Martinek