Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Drahocenné prstence ve vesmíru
20.01.2026
po formování planet
Credit: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Marino
et al.
Pro astronomy se prstence nacházejí ve vesmíru. Ty na dnešním obrázku týdne jsou pozůstatky po formování planet kolem jiných hvězd než Slunce. Dokonce i naše Sluneční soustava obsahuje podobný disk známý jako Kuiperův pás, kde za oběžnou dráhou Neptuna obíhají četné asteroidy a komety. Předpokládá se, že vliv velkých planet, jako je Neptun, zabránil shlukování prachu a oblázků v této oblasti a vytváření větších těles. Tyto disky lze proto považovat za pozůstatky formování planet a studium disků kolem jiných hvězd je klíčem k pochopení zrodu planetárních soustav.
Tým astronomů získal pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) snímky 24 disků s prachovými troskami kolem hvězd ve vysokém rozlišení. Oranžové snímky v této mozaice ukazují rozložení prachu v těchto discích a modré rozložení plynu v šesti z nich. Na některé sedíváme čelně, jiné jsou k nám natočeny bokem.
Původ plynu v discích s prachovými částicemi je předmětem debat: mohlo by se jednat o zbytky prvotního plynu, který byl kolem hvězdy přítomen od počátku, nebo o plyn uvolněný později při srážkách prachových zrnek. Disk s prachovými částicemi kolem hvězdy HD 121617, zobrazený na dvou snímcích vpravo nahoře, je v tomto ohledu velmi zajímavý. Prachový prstenec (oranžový) je na jedné straně jasnější, což naznačuje vyšší koncentraci prachových zrnek v tomto místě. Tým zjistil, že vír plynu by tam mohl zachycovat prachové částice, ale pouze pokud je hustota plynu velmi vysoká. Taková vysoká hustota plynu by spíše odpovídala prvotnímu původu tohoto plynu. Další analýza celého vzorku disků s prachovými částicemi nám prozradí více o tajemstvích těchto vzácných prstenců.
Zdroj: https://www.eso.org/public/images/potw2603a/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz