Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Pro astronomy se prstence nacházejí ve vesmíru. Ty na dnešním obrázku týdne jsou pozůstatky po formování planet kolem jiných hvězd než Slunce. Dokonce i naše Sluneční soustava obsahuje podobný disk známý jako Kuiperův pás, kde za oběžnou dráhou Neptuna obíhají četné asteroidy a komety. Předpokládá se, že vliv velkých planet, jako je Neptun, zabránil shlukování prachu a oblázků v této oblasti a vytváření větších těles. Tyto disky lze proto považovat za pozůstatky formování planet a studium disků kolem jiných hvězd je klíčem k pochopení zrodu planetárních soustav.
Tým astronomů získal pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) snímky 24 disků s prachovými troskami kolem hvězd ve vysokém rozlišení. Oranžové snímky v této mozaice ukazují rozložení prachu v těchto discích a modré rozložení plynu v šesti z nich. Na některé sedíváme čelně, jiné jsou k nám natočeny bokem.
Původ plynu v discích s prachovými částicemi je předmětem debat: mohlo by se jednat o zbytky prvotního plynu, který byl kolem hvězdy přítomen od počátku, nebo o plyn uvolněný později při srážkách prachových zrnek. Disk s prachovými částicemi kolem hvězdy HD 121617, zobrazený na dvou snímcích vpravo nahoře, je v tomto ohledu velmi zajímavý. Prachový prstenec (oranžový) je na jedné straně jasnější, což naznačuje vyšší koncentraci prachových zrnek v tomto místě. Tým zjistil, že vír plynu by tam mohl zachycovat prachové částice, ale pouze pokud je hustota plynu velmi vysoká. Taková vysoká hustota plynu by spíše odpovídala prvotnímu původu tohoto plynu. Další analýza celého vzorku disků s prachovými částicemi nám prozradí více o tajemstvích těchto vzácných prstenců.
Zdroj: https://www.eso.org/public/images/potw2603a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí