V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Pro astronomy se prstence nacházejí ve vesmíru. Ty na dnešním obrázku týdne jsou pozůstatky po formování planet kolem jiných hvězd než Slunce. Dokonce i naše Sluneční soustava obsahuje podobný disk známý jako Kuiperův pás, kde za oběžnou dráhou Neptuna obíhají četné asteroidy a komety. Předpokládá se, že vliv velkých planet, jako je Neptun, zabránil shlukování prachu a oblázků v této oblasti a vytváření větších těles. Tyto disky lze proto považovat za pozůstatky formování planet a studium disků kolem jiných hvězd je klíčem k pochopení zrodu planetárních soustav.
Tým astronomů získal pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) snímky 24 disků s prachovými troskami kolem hvězd ve vysokém rozlišení. Oranžové snímky v této mozaice ukazují rozložení prachu v těchto discích a modré rozložení plynu v šesti z nich. Na některé sedíváme čelně, jiné jsou k nám natočeny bokem.
Původ plynu v discích s prachovými částicemi je předmětem debat: mohlo by se jednat o zbytky prvotního plynu, který byl kolem hvězdy přítomen od počátku, nebo o plyn uvolněný později při srážkách prachových zrnek. Disk s prachovými částicemi kolem hvězdy HD 121617, zobrazený na dvou snímcích vpravo nahoře, je v tomto ohledu velmi zajímavý. Prachový prstenec (oranžový) je na jedné straně jasnější, což naznačuje vyšší koncentraci prachových zrnek v tomto místě. Tým zjistil, že vír plynu by tam mohl zachycovat prachové částice, ale pouze pokud je hustota plynu velmi vysoká. Taková vysoká hustota plynu by spíše odpovídala prvotnímu původu tohoto plynu. Další analýza celého vzorku disků s prachovými částicemi nám prozradí více o tajemstvích těchto vzácných prstenců.
Zdroj: https://www.eso.org/public/images/potw2603a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí