O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Curiosity nalezl na Marsu organické molekuly, které mohou mít biologický původ
22.03.2020
Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.
Schulze-Makuch a Jacob Heinz z Technische Universität v Berlíně studovali některé z možných cest pro původ thiofenů na rudé planetě v novém článku publikovaném v časopise Astrobiology. Jejich práce naznačuje, že biologický proces nejspíše zahrnuje bakterie, které možná hrají úlohu v přítomnosti organických složek v horninách Marsu.
„Identifikovali jsme několik biologických způsobů, které mohly vést na rudé planetě ke vzniku thiofenů a jeví se pravděpodobnější než chemická cesta, ale stále nám ještě schází definitivní důkaz,“ říká Dirk Schulze-Makuch. „Pokud nalezneme thiofeny na Zemi, pak se můžeme domnívat, že mají biologický původ, avšak na Marsu pochopitelně musí být průkaznost podstatně vyšší.“
Molekuly thiofenu mají čtyři atomy uhlíku a atom síry uspořádané do kruhu, přičemž uhlík i síra jsou v podstatě biologické prvky. Přesto Schulze-Makuch a Jacob Heinz nemohli vyloučit nebiologické procesy vedoucí k přítomnosti těchto sloučenin na Marsu.
Impakty meteoritů poskytují jedno možné abiotické vysvětlení. Thiofeny mohou rovněž být vytvářeny prostřednictvím termochemické redukce sulfátů, což je proces, který zahrnuje reakci síry s organickými uhlovodíky zahřátými na 120 °C a více.
V biologickém scénáři bakterie, které mohly existovat v době před více než třemi miliardami roků, kdy Mars byl teplejší a vlhčí, mohly usnadňovat redukci sulfátů procesy, jejichž výsledkem je vznik thiofenů. Existují rovněž způsoby, při nichž jsou thiofeny syntetizovány bakteriemi.
Pojízdná laboratoř Curiosity objevila thiofeny ve studovaných sedimentech v kráteru Gale. Rover poskytnul mnoho záchytných bodů použitím techniky, která však ve své podstatě rozkládá větší molekuly na jednotlivé složky a vědci tak mohou pouze pozorovat výsledné fragmenty.
Další důkazy by měl poskytnout příští rover Rosalind Franklin, jehož start se očekává v červenci 2020 (start sondy ExoMars 2020, která měla rover dopravit na povrch Marsu, byl odložen na září 2022 – pozn. překl.). Na své palubě ponese přístroj MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer), který bude používat méně destruktivní analyzační metody a umožní výzkum i větších molekul.
Schulze-Makuch a Jacob Heinz doporučují využít data soustředěná příštím roverem k průzkumu izotopů uhlíku a síry. Izotopy jsou rozdílné chemické prvky, které mají odlišné počty neutronů než typické formy atomů v důsledku rozdílné hmotnosti.
„Organismy jsou ´líné´. Používají raději varianty lehkých izotopů chemických prvků, protože je to stojí méně energie,“ říká Schulze-Makuch.
Avšak i když příští rover pošle na Zemi tyto izotopické důkazy, stále ještě to nemůže být dostatečné ke konečnému prokázání, že existuje, nebo kdysi existoval na Marsu život.
„Už Carl Sagan řekl, že ´mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy´,“ dodává Schulze-Makuch. „Domnívám se, že důkaz bude skutečně vyžadovat, abychom nakonec poslali na Mars astronauty a vědci se na místě podívají mikroskopem a uvidí pohybující se mikroorganismy.“
Zdroj: https://phys.org/news/2020-03-molecules-curiosity-rover-early-life.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz