Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.
Astronomové porovnávali nová pozorování Europy radioteleskopem ALMA s teplotními modely na základě pozorování sondou Galileo. Toto srovnání jim umožnilo analyzovat teplotní změny a vytvořit doposud první globální mapu tepelných vlastností Europy. Nová data rovněž odhalila záhadnou studenou skvrnu na severní polokouli měsíce Europa.
„Tyto snímky z radioteleskopu ALMA jsou vskutku zajímavé, protože poskytují první globální mapu tepelné emise Europy,“ říká Samantha Trumbo, odbornice na planetologii na California Institute of Technology (Caltech) a hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. „Protože Europa je těleso s potenciální geologickou aktivitou a obsahující vodní oceán, její povrchová teplota se těší velkému zájmu astronomů, protože mohou vymezit polohu a rozsah každé takové aktivity.“
Důkazy jasně napovídají, že pod tenkou vrstvou ledu existuje na Europě oceán velmi slané vody, který je v kontaktu s kamenným jádrem. Europa má rovněž poměrně mladý povrch. Jeho stáří je přibližně 20 až 180 miliónů roků, z čehož vyplývá, že zde stále ještě probíhají doposud nezjištěné tepelné a geologické procesy.
Na rozdíl od optických teleskopů, které mohou registrovat pouze sluneční záření odražené od povrchu tělesa, radioteleskopy jako ALMA mohou detekovat rádiové a milimetrové vlny, čímž mohou rozlišit sálání tepla přirozeně emitovaného dokonce i relativně studenými tělesy ve Sluneční soustavě. Jedná se například o komety, asteroidy a měsíce. Na nejteplejším z nich – na Europě – teplota povrchu nikdy nepřesahuje hodnotu -160 °C.
„Studium tepelných vlastností měsíce Europa poskytuje unikátní možnosti porozumět stavbě jeho povrchu,“ říká Bryan Butler, astronom z National Radio Astronomy Observatory in Socorro, New Mexico a spoluautor článku.
Zdroj: https://www.almaobservatory.org/en/audiences/alma-maps-europas-temperature/
autor: František Martinek