Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Jupiterův ledový měsíc Europa má na svém povrchu chaotický terén, který je rozlámaný a popraskaný, z čehož vyplývá, že má za sebou dlouhou geologickou aktivitu. Nová série čtyř snímků měsíce Europa pořízených soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pomohla astronomům vytvořit první globální teplotní mapu tohoto studeného satelitu obří plynné planety. Nové snímky mají rozlišení zhruba 200 kilometrů, což je dostačující ke studiu vztahů mezi variacemi teploty na povrchu a pozorovanými hlavními geologickými útvary.
Astronomové porovnávali nová pozorování Europy radioteleskopem ALMA s teplotními modely na základě pozorování sondou Galileo. Toto srovnání jim umožnilo analyzovat teplotní změny a vytvořit doposud první globální mapu tepelných vlastností Europy. Nová data rovněž odhalila záhadnou studenou skvrnu na severní polokouli měsíce Europa.
„Tyto snímky z radioteleskopu ALMA jsou vskutku zajímavé, protože poskytují první globální mapu tepelné emise Europy,“ říká Samantha Trumbo, odbornice na planetologii na California Institute of Technology (Caltech) a hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal. „Protože Europa je těleso s potenciální geologickou aktivitou a obsahující vodní oceán, její povrchová teplota se těší velkému zájmu astronomů, protože mohou vymezit polohu a rozsah každé takové aktivity.“
Důkazy jasně napovídají, že pod tenkou vrstvou ledu existuje na Europě oceán velmi slané vody, který je v kontaktu s kamenným jádrem. Europa má rovněž poměrně mladý povrch. Jeho stáří je přibližně 20 až 180 miliónů roků, z čehož vyplývá, že zde stále ještě probíhají doposud nezjištěné tepelné a geologické procesy.
Na rozdíl od optických teleskopů, které mohou registrovat pouze sluneční záření odražené od povrchu tělesa, radioteleskopy jako ALMA mohou detekovat rádiové a milimetrové vlny, čímž mohou rozlišit sálání tepla přirozeně emitovaného dokonce i relativně studenými tělesy ve Sluneční soustavě. Jedná se například o komety, asteroidy a měsíce. Na nejteplejším z nich – na Europě – teplota povrchu nikdy nepřesahuje hodnotu -160 °C.
„Studium tepelných vlastností měsíce Europa poskytuje unikátní možnosti porozumět stavbě jeho povrchu,“ říká Bryan Butler, astronom z National Radio Astronomy Observatory in Socorro, New Mexico a spoluautor článku.
Zdroj: https://www.almaobservatory.org/en/audiences/alma-maps-europas-temperature/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí