Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Astronomové z Centra pro kosmickou fyziku Bostonské univerzity publikovali v časopise Nature závěry, že Velká rudá skvrna na Jupiteru může poskytovat záhadný zdroj energie potřebné k zahřátí horních vrstev atmosféry na překvapivě vysoké pozorované hodnoty.
Čínské lunární vozítko „Jutu“ (Nefritový králík), které zkoumalo povrch Měsíce od prosince 2013, ukončilo svoji práci. Informovala o tom ve středu 3. srpna 2016 agentura China News Service s odkazem na prohlášení čínské Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND).
Povrch planetky Ceres je pokryt nesčetnými mladými krátery. Žádný z nich však nepřekračuje průměr 280 kilometrů. Tato trpasličí planeta musela být během své 4,5 miliardy let trvající existence zasažena celou řadou velkých asteroidů. Kam tedy zmizely všechny velké krátery? To je otázka, se kterou si nyní vědci lámou hlavu.
Astronomové z University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA) objevili jako první, že horký plyn v rozsáhlém halo kolem naší Galaxie rotuje stejným směrem a téměř srovnatelnou rychlostí jako galaktický disk, který obsahuje hvězdy, planety, plyn a prach. Tyto poznatky vrhají nové světlo na to, jak jednotlivé atomy postupně vytvářejí hvězdy, planety a galaxie podobné Mléčné dráze a jaká budoucnost je čeká.
28. července 2016 v noci se obyvatelé USA stali svědky neobyčejné podívané – nad Amerikou proletěly a shořely zbytky nejnovější čínské rakety Chang Zheng (Dlouhý pochod-7), oznámil astronom Jonathan McDowell ve svém blogu v síti Twitter.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT a další pozemní i kosmické přístroje objevili nový exotický typ dvojhvězdy. Systém AR Scorpii tvoří bílý a červený trpaslík. Bílý trpaslík s vysokou frekvencí otáčení urychluje elektrony ve svém okolí téměř na rychlost světla. Tyto vysoce energetické částice následně generují záblesky elektromagnetického záření, které dopadá na sousední hvězdu. Celý proces způsobuje výrazná zjasnění systému v oborech od ultrafialového po rádiové záření, která se opakují s periodou 1,97 minuty. Výzkum byl prezentován 28. července 2016 ve vědeckém časopise Nature.
Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.
Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Zpočátku zde vznikají flokulová pole, ve kterých se později objevují sluneční skvrny, krátce trvající protuberance, sluneční erupce, eruptivní protuberance, koronální kondenzace a další projevy sluneční činnosti.
Účastníci mise New Horizons zveřejnili průběžné výsledky výzkumu Pluta a publikovali deset nejvýznamnějších objevů podle NASA, které sonda uskutečnila během průletu kolem trpasličí planety Pluto. Průlet se uskutečnil 14. července 2015, tedy před více než rokem.
Kosmický interferometr a jeho klíčová součást – radioteleskop „Spektr-R“ slaví pět let práce na oběžné dráze, sdělil Jurij Kovalev, koordinátor vědeckého programu „Radioastron“.