Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Nové výpočty nasvědčují tomu, že vesmír by mohl být až o 2 miliardy roků mladší, než astronomové doposud předpokládali. Tyto závěry vyplývají na základě dalších pozorování a výpočtů publikovaných v letošním roce, které zkracují jeho věk o stovky miliónů roků od dnes udávaného stáří vesmíru. A obrovské rozdíly v odhadech astronomů – tyto nové výpočty by mohly snížit věk až o několik miliard roků – odráží rozdílné přístupy k velkému problému, kterým je výpočet skutečného stáří vesmíru.
Na novém určení stáří vesmíru se podílela Inh Jee z Max Plank Institute, Německo, hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Science. Pokud se vesmír rozpíná rychleji, znamená to, že dosáhl současné velikosti mnohem rychleji a tudíž musí být relativně mladší. Měřítko expanze vesmíru, tzv. Hubbleova konstanta, je jedním z velmi důležitých čísel v kosmologii. Větší hodnota této konstanty znamená rychlejší rozpínání – a tím i mladší vesmír. V současné době je všeobecně přijímané stáří vesmíru 13,7 miliardy roků, přičemž hodnota Hubbleovy konstanty je zhruba 70 km/s/Mpc.
Vědecký tým kolem Inh Jee vycházel z nově určené hodnoty Hubbleovy konstanty 82,4 km/s/Mpc, podle které činí stáří vesmíru zhruba 11,4 miliardy roků.
Využili přitom podstatu tzv. gravitačního čočkování – gravitace odchýlí světelný paprsek, v důsledku čehož se zdá vzdálený objekt mnohem bližší. Opírali se o specifický typ tohoto efektu, tzv. časové čočkování, využívající změn jasnosti vzdálených objektů k získání informací pro své výpočty.
Avšak postup, který použila Inh Jee, je pouze jednou z několika nových možností, které vedly v posledních letech k rozdílným číslům, která znovu otevírá neutuchající astronomické debaty z 90. let minulého století, které se zdály být tehdy ukončené.
V roce 2013 se tým evropských astronomů podíval na pozůstatek záření z období Velkého třesku a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 67 km/s/Mpc. Avšak začátkem tohoto roku držitel Nobelovy ceny astrofyzik Adam Riess z STSI (Space Telescope Science Institute) použil Hubbleův vesmírný teleskop HST (NASA) a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 74 km/s/Mpc. Jiný tým dospěl počátkem tohoto roku k hodnotě rychlosti rozpínání vesmíru 73,3 km/s/Mpc.
Externí experti však mají velké námitky k hodnotám zjištěným týmem kolem Inh Jee. Ta použila pouze dvě gravitační čočky (B1608+656 a RXJ1131), což bylo všechno, co bylo dostupné, a tak její měření vykazují velmi velké rozpětí chyb. Je velmi pravděpodobnější, že vesmír může být starší, než činí vypočtený věk, a ne tak dramaticky mladší.
Astronom Avi Loeb z Harvard University, který nebyl součástí výzkumného týmu, prohlásil, že se jedná o zajímavou a unikátní cestu k výpočtu rychlosti rozpínání vesmíru, avšak velké rozpětí chyb limituje její efektivitu, dokud nebude shromážděno více informací.
Zdroj: https://phys.org/news/2019-09-universe-billion-years-younger.html a https://www.mpa-garching.mpg.de/743539/news20190913
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí