V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Aktuality AK

Astronomové využívající dvojici amerických detektorů gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) umístěných v Livingstonu (stát Luisiana) a v Hanfordu (stát Washington), a také italský detektor Virgo poblíž města Pisa, detekovali gravitační vlny generované při splynutí nejhmotnější doposud pozorované dvojice černých děr. Dvě rotující černé díry splynuly, když vesmír byl starý pouhých 7 miliard roků, což je zhruba polovina jeho současného věku. Při srážce vytvořily černou díru o hmotnosti 142× větší, než je hmotnost Slunce – tzv. černou díru střední velikosti.

Astronomové nalezli první přímý důkaz, že skupiny hvězd mohou roztrhat své protoplanetární disky, zprohýbat je a vytvořit v nich systém skloněných prstenců. Nový výzkum naznačuje, že v těchto nakloněných prstencích v deformovaných discích kolem vícenásobných hvězdných systémů se mohou zformovat exotické planety připomínající Tatooine ze ságy Star Wars. Uvedené výsledky byly získány na základě pozorování dalekohledem ESO/VLT a radioteleskopem ALMA.

Mezinárodní tým astronomů objevil mezihvězdné železo Fe-60, což je radioaktivní izotop s poločasem rozpadu 2,6 miliónu roků, který je převážně vytvářen ve velmi hmotných hvězdách a vyvrhován do okolí při erupcích supernov. Izotopy byly nalezeny v hlubokomořských sedimentech, které byly datovány do období před 33 000 roky.

Za účelem využití úplného zatmění Měsíce v lednu 2019 použili astronomové Hubbleův kosmický teleskop HST k měření množství ozónu v atmosféře naší planety. Tato metoda slouží jako zkušební model pro to, jak pozorovat exoplanety podobné Zemi přecházející před jejich mateřskými hvězdami při pátrání po mimozemském životě.

16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.

Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Ceres je největším tělesem v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter, jehož povrch byl studován s vysokým rozlišením sondou NASA s názvem Dawn.


Nové závěry z kosmické sondy Juno, kterou NASA vypustila k Jupiteru, napovídají, že největší planeta Sluneční soustavy je domovem tzv. „plytkých blesků“. Neočekávaná podoba těchto elektrických výbojů má svůj původ v oblacích kontaminovaných roztokem vody a čpavku, zatímco blesky na Zemi vznikají ve vodních oblacích. Další nová zjištění napovídají, že prudké bouře, kterými je obří plynná planeta proslulá, mohou vést k vytvoření rozbředlých, na amoniak bohatých ledových krup.

Skupina astronomů z Izraele a USA objevila rozsáhlý proud více než 250 hvězd extragalaktického původu v sousedství Sluneční soustavy. „Galaxie se vyvíjejí na základě pohlcování jiných galaxií,“ říká hlavní autorka článku Lina Necib, postgraduální vědecká pracovnice na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech (California Institute of Technology).

Tato působivá bublina plynu – planetární mlhovina známá pod označením NGC 2899 – svou symetrickou strukturou, krásnými barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla. Na novém snímku, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, jako by se vznášela a poletovala oblohou plnou hvězd. Ještě nikdy nebyl tento objekt vyfotografován v tak jemných detailech dokonce i se slabými okrajovými partiemi.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí