Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Za účelem využití úplného zatmění Měsíce v lednu 2019 použili astronomové Hubbleův kosmický teleskop HST k měření množství ozónu v atmosféře naší planety. Tato metoda slouží jako zkušební model pro to, jak pozorovat exoplanety podobné Zemi přecházející před jejich mateřskými hvězdami při pátrání po mimozemském životě.
HST nepozoroval Zemi přímo. Místo toho astronomové využili Měsíc jako zrcadlo k odrazu slunečního světla, které procházelo skrz zemskou atmosféru a následně se odrazilo zpět směrem k vesmírnému teleskopu.
Využití Hubbleova kosmického dalekohledu pro pozorování zatmění napodobuje podmínky, za kterých budou budoucí teleskopy studovat atmosféry tranzitujících exoplanet. Tyto atmosféry mohou obsahovat chemikálie zajímající astrobiology při studiu a pátrání po životě.
Ačkoliv již dříve bylo uskutečněno množství pozemních pozorování tohoto druhu, toto je vůbec první úplné zatmění Měsíce, které bylo pozorováno v oboru ultrafialového záření a zachyceno detektory vesmírného teleskopu. HST detekoval silné spektrální čáry ozónu, který absorboval sluneční záření na určitých vlnových délkách.
Fotosyntéza probíhající na Zemi miliardy roků je zodpovědná za vysokou hladinu kyslíku a silnou vrstvu ozónu na naší planetě. To je jeden z důvodů, proč se astronomové domnívají, že ozón nebo kyslík mohou být signálem přítomného života i na jiných planetách a upozorňují je tak na biologické signatury.
„Objev ozónu je důležitý, protože je fotochemickým vedlejším produktem molekulárního kyslíku, který je sám o sobě vedlejším produktem života,“ říká Allison Youngblood, vědecká pracovnice na Laboratory for Atmospheric and Space Physics.
Ačkoliv byl ozón v zemské atmosféře detekován při dřívějších pozemních pozorováních během zatmění Měsíce, nová studie představuje doposud nejsilnější zjištění molekul, protože ozón – jelikož byl měřen z kosmického prostoru bez žádného rušení od jiných chemických látek v atmosféře Země – absorboval ultrafialové záření tak silně.
Hubbleův vesmírný teleskop zaznamenal ozón absorbující některé vlnové délky z ultrafialového záření Slunce, které procházely okrajem zemské atmosféry v průběhu měsíčního zatmění, které nastalo v noci z 20./21. ledna 2019.
Několik dalších pozemních dalekohledů rovněž uskutečnilo spektroskopická pozorování v průběhu zatmění na jiných vlnových délkách. Hledali další složky zemské atmosféry, jako je kyslík a metan.
„Jedním z hlavních úkolů NASA je rozpoznat planety, které mohou podporovat život,“ říká Allison Youngblood. To je důvod, proč je důležité vyvíjet modely spektra Země jako šablony pro kategorizaci atmosfér extrasolárních planet.
Objev byl publikován v časopise Astronomical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/hubble-ozone-earths-atmosphere-total-lunar-eclipse-08719.html
autor: František Martinek