Astronom, který má hvězdárny v malíčku

České hvězdárny zná jako málokdo. Léta za nimi šlape na kole.

Jsou jich čtyři plné šanony. Jeho místopis českých observatoří čítá přes 300 položek. Dvě třetiny z nich už osobně navštívil, pokaždé na kole. „Na ten nápad mě přivedl Jan Mánek z Astronomického ústavu v Ondřejově, který na svém webu uveřejnil seznam našich hvězdáren,“ vypráví odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer, jenž obě své záliby takto spojuje přes dvacet let.

Na přelomu tisíciletí naskočil do spanilých cyklistických jízd astronomů, známých jako Ebicykl. „Stal jsem se trasovačem, vybírám místa, kam o letních prázdninách pojedeme. Začal jsem hvězdárny důsledně dohledávat na internetu a původní seznam doplňovat,“ popisuje Šmelcer, jenž po zbytek sezony jezdí sám. 

Některé dříve navštívené historické hvězdárny mezitím zanikly nebo nejsou schopné provozu. Naproti tomu přibývá nových pozorovatelen, jež si u svých domů postavili amatérští nadšenci. Domácím hvězdárnám patří také převážná část záznamů. „Zajímám se o jejich architektonické řešení a technické vybavení, mnohé mají i odsuvnou střechu. Všechno si zapisuji, fotím a zaznamenávám do map,“ líčí astronom.

Obvykle cestuje na náhodu, aniž tuší, zda v cíli někoho zastihne. „Pokud byli majitelé doma, až na pár výjimek mě svou hvězdárnou ochotně provedli. Stačilo zmínit Ebicykl a jejího pravidelného účastníka Jiřího Grygara, a měl jsem dveře otevřené,“ usmívá se Šmelcer. Většího přesvědčování bylo někdy zapotřebí k tomu, aby domácí observatoř mohl přidat do svého seznamu. „Mnozí se obávali zlodějů. Ale po ujištění, že vše zůstane ukryto v šanonech a nedostane se na web, souhlasili,“ dodává.

Jeho rekord představuje 16 hvězdáren, navštívených během jediného dne na Hané. „Zvláště zajímavá je Olomouc, kde historie astronomických pozorování sahá do 17. století. Na bývalých hradbách v Klášterním Hradisku měli své pozorovatelny jezuité,“ připomíná astronom.

Velmi rád vzpomíná na návštěvu tamního arcibiskupského kněžského semináře, k níž musel nejprve získat speciální povolení. „Na půdě jsem objevil škvíru ve stropě. Usoudil jsem, že je to pozůstatek takzvaného pasážníku, dalekohledu orientovaného severojižním směrem. Pohyboval se jen nahoru a dolů a sloužil k měření časů průchodů sledované hvězdy,“ vysvětluje Šmelcer.

Po letech objevných výprav teď už stěží plánuje trasy, na nichž by si mohl prohlédnout více než jednu observatoř. „Letos chci prozkoumat okolí Opavy, Ostravy a Jablunkova. Je tam několik hvězdáren, které jsem zatím nenavštívil,“ prozrazuje nejbližší plány valašský astronom-cyklista.

Foto: archiv Hvězdárny Valašské Meziříčí a Miroslav Janata