Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Zahraniční uchazeči o vyšší akademické tituly nyní studují v naší hvězdárně.
Čtyři doktorandi a post-doktorandi oboru teoretická fyzika a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pocházejí z Francie, Chile a Slovenska. „Jsou tady, aby blíže pochopili zákonitosti astronomických pozorování a problémy, které při nich mohou nastat. V běžné činnosti se zabývají převážně teorií. Podílejí se na modelování dat z vesmírných družic nebo pozemních teleskopů,“ vysvětluje účel a okolnosti třídenního pobytu vedoucí skupiny Ondřej Pejcha z Ústavu teoretické fyziky.
Mladí vědci pozorují noční oblohu pomocí dalekohledů, získávají přehled o astronomických objektech a učí se zpracovávat zjištěná data. „Nabyté zkušenosti jsou pro jejich další práci nenahraditelné,“ hodnotí Pejcha, jenž naši hvězdárnu zvolil s ohledem na dlouholetou úspěšnou spolupráci a kvalitní technické vybavení.
Francouzka Camille Laundri jeho slova potvrzuje. „Je to pro mě velmi užitečné. Nikdy dříve jsem nepoužívala CCD kamery a počítačové programy na zpracování výsledků pozorování,“ říká žena, která se momentálně zabývá podivně se chovajícím dvojhvězdným systémem a dvojhvězdám chce zůstat věrná i do budoucna.
Její kolega Diego Nicolás Calderón Espinoza z Chile u nás zúročil zkušenosti z předchozích astronomických pozorování ve své zemi. „Tady jsme ale na severní polokouli, což znamená jiné hvězdy a další vesmírné objekty,“ usmívá se muž, který kvůli pandemii koronaviru je už dva roky v Česku a domů se podívá na konci roku.
Setkání s lidmi zabývajícími se teoretickou astrofyzikou je přínosem také pro jejich hostitele. „Získáváme trochu jiný náhled na tento vědní obor. Kromě toho jejich pobyt zvyšuje prestiž naší hvězdárny,“ míní její odborný pracovník Ladislav Šmelcer.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí