Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.


Oblast s katalogovým označením RCW120 se nachází asi 4 200 světelných let od Země, směrem do souhvězdí Štíra (Sco). Žhavá hmotná hvězda v jejím středu emituje obrovské množství ultrafialového záření, které excituje a ionizuje okolní plyn. Je tak původcem charakteristické emise vodíku v červené oblasti spektra, konkrétně spektrální čáry H-alfa na vlnové délce 656,281 nm.
Jak se bublina rozpíná do okolního prostoru, s ní spojené rázové vlny před sebou tlačí vrstvy okolního materiálu – mezihvězdného plynu a prachu. Zhuštěné oblasti se stávají nestabilními a v důsledku svých vlastních gravitačních sil se formují v hustější shluky chladného plynu, kde může dojít k tvorbě nových hvězd. Jelikož tato oblaka jsou opravdu velmi chladná, dosahují teploty kolem -250°C, mohou tepelně vyzařovat pouze na submilimetrových vlnových délkách. Tento typ záření je proto významným zdrojem informací při studiu nejraňnějších stádií tvorby hvězd.Data o vyzařování této oblasti na submilimetrových vlnových délkách byla získána přístrojem LABOCA, umístěným na anténě o průměru 12-m teleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který je umístěn na planině Chajnantor uprostřed chilské pouště Atacama v nadmořské výšce 5 000 m. Jen díky citlivosti zařízení LABOCA bylo možné detekovat zhustky chladného plynu asi 4x slabší než bylo doposud možné. A jelikož jasnost těchto zhustků je úměrná jejich hmotnosti, získali astronomové možnost sledovat zrod i méně hmotných hvězd.
Na planině Chajnantor je ve spolupráci ESO a s dalšími partnery z celého světa připravován projekt ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), submilimetrový superteleskop budoucnosti, který bude využívat 60 antén typu APEX rozmístěných na vzdálenost až 16 km spojených dohromady do jednoho jedinečného obřího dalekohledu.
Současný projekt APEX je provozován ve spolupráci Max-Planckova Institutu pro Radiovou Astronomii (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Tento teleskop využívá prototyp antény zkonstruované v rámci projektu ALMA. Obsluhou a využíváním dalekohledu APEX je v současnosti pověřena právě ESO.
Kontakty:
Douglas Pierce-Price, ESO ALMA/APEX Public Information Officer, ESO, Garching, Německo, Tel.: +49 89 3200 6759, E-mail: dpiercep (at) eso.org
ESO Press Officer v Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí