Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.


Spojením sil pozemních a vesmírných dalekohledů vznikl barvitý obraz oblasti NGC 346, který nabízí nové informace o historii tohoto místa zaplněného hvězdami. Jednotlivé vlnové délky se zde slévají v jediný snímek, podobně jako vodové barvy na plátně, a poskytují nové informace o zrození hvězd.
Snímek kombinuje infračervenou (Spitzer Space Telescope, NASA), viditelnou (New Technology Telescope, ESO) a rentgenovou (XMM-Newton, ESA) oblast záření z trojice různých dalekohledů. Viditelné světlo NTT odhaluje astronomům pouze zářící plyn, zatímco nevšední kombinace víceoborového snímku umožňuje zcela jiný pohled na oblast NGC 346.
Jedná se o nejjasnější oblast vzniku nových hvězd v Malém Magellanově mračnu, nepravidelné trpasličí galaxii, jež obíhá naší Galaxii ve vzdálenosti 210 000 světelných let. „NGC 346 je pravá astronomická zoo,“ říká hlavní autor publikované práce Dimitrios Gouliermis Max Planck institutu v Heidelbergu. „Když různé vlnové délky spojíme v jeden snímek, můžeme odhalit, co se v jednotlivých částech regionu odehrává.“
Menší hvězdy jsou roztroušeny po celé oblasti, zatímco hmotné hvězdy se nacházejí v jejím středu. Jak hmotné, tak většina menších hvězd, vznikly ve stejnou dobu z hustého mračna. Ostatní menší hvězdy vznikly později v důsledku procesu nazývaného „vynucená tvorba hvězd“. Intenzivní záření hmotných hvězd nutí plyn se rozpínat. Vytvoří rázovou vlnu, která stlačí okolní studený plyn a prach, čímž zažehne novou tvorbu hvězd. Oranžovo-červené filamenty ve středu snímku ukazují, kde tento mechanismus působil.
Zdaleka ne všechny menší hvězdy však vznikaly tímto způsobem. Například skupina nacházející se v narůžovělé kapce v horní části snímku musela vzniknout jiným mechanismem. „Velice nás zajímá, jak tato osamělá skupina hvězd vznikla,“ říká Gouliermis. Díky víceoborovému snímku NGC 346 mohl Gouliermis se svým týmem určit, že spouštěcím mechanismem tvorby hvězd v oblasti byl výbuch supernovy přibližně před 50 000 lety. Nikoliv záření, ale silný vítr umírající hvězdy stlačil prach i plyn a byl příčinou vzniku nových hvězd. Přestože na snímku nemůžeme pozůstatky supernovy vidět, je zde jasně zřetelná bublina okolo bílé skvrny s modrým halo v levé horní části snímku (bílá skvrna je ve skutečnosti shluk tří hvězd).
Objev ukazuje, že spouštěcím mechanismem v tomto regionu bylo jak záření tak hvězdný vítr. Podle Gouliermise: „Výsledky nám ukazují, že tvorba hvězd je mnohem komplikovanější, než jsme si mysleli. Jednotlivé mechanismy se mohou doplňovat nebo působit proti sobě.“ Výsledků bylo dosaženo díky kombinaci dat získaných různými technikami a různými přístroji. Práce tak demonstruje sílu spolupráce mezi pozemními a vesmírnými dalekohledy.
Poznámky:
D. Gouliermis a kol., NGC 346 in the Small Magellanic Cloud. IV. Triggered Star Formation in the H II Region N 66, v časopise Astrophysical Journal.
Další spoluautoři článku: Thomas Henning, Wolfgang Brandner, Eva Hennekemper, a Felix Hormuth z Max Planck Institute for Astronomy, a You-Hua Chu a Robert Gruendl z University of Illinois v Urbana-Champaign, USA.
New Technology Telescope (NTT), 3,5 metrový dalekohled v La silla v Chile, byl prvním, jenž byl vybaven deformovatelným zrcadlem (systémem aktivní optiky). Technologii vyvinula ESO a v současnosti se používá na většině velkých dalekohledů.
Kontakty:
Dimitrios Gouliermis, Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo, Te.: +49 6221 528 401, E-mail: dgoulier (at) mpia.de
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler, Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí