Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Jako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.
Ačkoliv se již dlouho diskutuje o možné přítomnosti kapalné vody na Marsu, tyto konkrétní útvary pravděpodobně nebyly vytvořeny v důsledku proudů kapalné vody, informují pracovníci NASA.
„Vznik koryt či sesuvů půdy je na Marsu častým jevem, zejména ve vysokých šířkách jižní polokoule. Publikovaná dvojice snímků ukazuje, že materiál padající dolů z vrchní části kráterového valu doslova vykolejil ze starého koryta a vyhloubil v dolní části koryto nové,“ dodávají pracovníci NASA.
Není jasné, k jakým sezónním aktivitám zde došlo, protože pozorování probíhala v krátkých časových úsecích v rozpětí více než jednoho marťanského roku. Tyto rokle se nejčastěji vyskytují ve vysokých šířkách jižní polokoule a ve středních šířkách dalších oblastí na Marsu.
„Podobné jevy pozorované na jiných místech před i po pořízení těchto dvou snímků ukazují, že k tomuto typu aktivity obvykle dochází v zimním období, kdy je zde teplota tak nízká, že oxid uhličitý označovaný též jako suchý led (spíše než kapalná voda, která uplatňuje svoji úlohu na Zemi) hraje pravděpodobně klíčovou roli při vytváření podobných žlabů na Marsu,“ uvádějí odborníci z NASA.
Obě fotografie byly pořízeny pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě kosmické sondy Mars Reconnaissance Orbiter.
Zdroj: http://www.universetoday.com/110483/new-gully-appears-on-mars-but-its-likely-not-due-to-water/
autor: František Martinek