V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Život po smrti: Astronomové objevili záhadnou planetu, která by neměla existovat
14.07.2023
Astronomové z University of Hawaii Institute for Astronomy objevili planetu, která přežila to, co měla pro ni být katastrofická událost způsobená jejím sluncem. Planeta Halla (viz obrázek) podobná Jupiteru přežila expanzi svého slunce Baekdu do podoby rudého obra, což je proces, který ji měl podle astronomů z University of Hawaii pohltit. Překvapivé přežití podněcuje teorie o planetární evoluci, včetně potenciálního původu dvojhvězd nebo nově vzniklé planety „druhé generace“.
Když naše Slunce dosáhne konce svého života, zvětší se na 100násobek své současné velikosti a zahalí vnitřní planety včetně Země. Mnoho planet v jiných slunečních soustavách čelí podobné zkáze, protože jejich hostitelské hvězdy stárnou. Ale veškerá naděje není ztracena, protože astronomové z University of Hawaiʻi Institute for Astronomy (IfA) učinili pozoruhodný objev přežití planety po tom, co mělo být jistým zánikem z rukou jejího slunce. Studie byla zveřejněna 28. června 2023 v časopise Nature.
Planeta 8 UMi b podobná Jupiteru, oficiálně pojmenovaná Halla, obíhá kolem rudého obra Baekdu (8 UMi) pouze v poloviční vzdálenosti oddělující Zemi a Slunce. Pomocí dvou observatoří Mauna Kea na Havajských ostrovech: WM Keck Observatory a Canada-France-Hawaiʻi Telescope (CFHT) – tým astronomů vedený Marcem Honem, členem NASA Hubble Fellow na IfA, zjistil, že Halla přetrvává navzdory nebezpečnému vývoji Baekdu. Použití pozorování hvězdných oscilací Baekdu ze satelitu NASA Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) zjistili, že hvězda ve svém jádru spaluje helium, což signalizuje, že se již jednou enormně zvětšila do rudého obra.
mohlo vytvořit obří hvězdu spalující helium
Hvězda by se nafoukla až na 1,5 násobek oběžné vzdálenosti planety – planetu by přitom pohltila – než by se zmenšila na svou současnou velikost pouze v jedné desetině této vzdálenosti. „Planetární pohlcení má katastrofální důsledky pro planetu nebo hvězdu samotnou – nebo obojí,“ řekl Hon, hlavní autor studie. „Skutečnost, že Halla dokázala přetrvat v bezprostřední blízkosti obří hvězdy, která by ji jinak pohltila, zdůrazňuje, že planeta byla mimořádně schopná přežít.“
Planeta Halla byla objevena v roce 2015 týmem astronomů z Koreje pomocí metody radiální rychlosti, která měří periodický pohyb hvězdy v důsledku gravitačního působení obíhající planety. Po objevu, že hvězda musela být kdysi větší než oběžná dráha planety, provedl tým IfA v letech 2021 až 2022 další pozorování pomocí Echelle spektrometru s vysokým rozlišením na Keck Observatory a přístroje ESPaDOnS společnosti CFHT. Tato nová data potvrdila, že 93denní, téměř kruhová oběžná dráha planety zůstala stabilní po více než deset let a že pohyb hvězdy musí být způsoben planetou.
„Společně tato pozorování potvrdila existenci planety a zanechala nám naléhavou otázku, jak planeta vlastně přežila,“ řekl astronom IfA Daniel Huber, druhý autor studie. „Pozorování z několika dalekohledů na Mauna Kea byla v tomto procesu kritická.“
které spolu interagovaly přenosem hmoty
Ve vzdálenosti 0,46 astronomické jednotky (AU nebo vzdálenost Země-Slunce) od své hvězdy se planeta Halla podobá „teplým“ nebo „horkým“ planetám podobným Jupiteru, o nichž se předpokládá, že začaly svoji existenci na vzdálenějších oběžných drahách a následně migrovaly dovnitř blízko k jejich hvězdě. Avšak tváří v tvář rychle se vyvíjející hostitelské hvězdě se takový původ stává pro planetu Halla extrémně nepravděpodobnou cestou pro přežití.
Další teorií pro přežití planety je, že nikdy nečelila nebezpečí pohlcení. Podobně jako slavná planeta Tatooine z Hvězdných válek, která obíhá kolem dvou sluncí, mohla být hostitelská hvězda Baekdu původně podle týmu dvojhvězdou. Sloučení těchto dvou hvězd mohlo zabránit kterékoli z nich v dostatečně velké expanzi, aby pohltila planetu.
Třetí možností je, že Halla je relativní novorozenec – že násilná srážka mezi dvěma hvězdami vytvořila plynný mrak, ze kterého se zformovala planeta. Jinými slovy, planeta Halla může být nedávno zrozenou planetou „druhé generace“.
„Většina hvězd existuje v binárních systémech, ale ještě úplně nechápeme, jak se kolem nich mohou vytvářet planety,“ řekl Hon. „Proto je pravděpodobné, že kolem velmi vyvinutých hvězd může existovat více planet díky binárním interakcím.“
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies