Vzdálené supernovy mohly ovlivnit rozmanitost života na Zemi

Nová studie publikovaná v Ecology and Evolution Henrikem Svensmarkem z DTU Space ukázala, že exploze hvězd, známé také jako supernovy, výrazně ovlivnily rozmanitost mořského života za posledních 500 milionů let. Fosilní záznamy byly rozsáhle studovány a odhalily významné rozdíly v rozmanitosti forem života v průběhu geologické historie. Základní otázkou v evoluční biologii je identifikace procesů odpovědných za tyto výkyvy.

Nový výzkum odhaluje překvapivé zjištění: kolísání počtu blízkých supernov úzce odpovídá změnám v biologické rozmanitosti mořských rodů za posledních 500 milionů let. Tato korelace je zřejmá, když je křivka mořské diverzity upravena tak, aby zohledňovala změny v mělkých pobřežních mořských oblastech, které jsou významné, protože poskytují stanoviště pro většinu mořského života a nabízejí nové příležitosti pro evoluci, protože se rozšiřují nebo zmenšují. Změny v dostupných mělkých mořských oblastech tedy hrají roli při utváření biologické rozmanitosti.

„Možným vysvětlením spojení supernova-diverzita je to, že supernovy ovlivňují klima Země,“ říká Henrik Svensmark, autor článku a hlavní výzkumník na DTU Space. „Vysoký počet supernov vede k chladnému klimatu s velkým teplotním rozdílem mezi rovníkem a polárními oblastmi. To má za následek silnější větry, míchání oceánů a transport živin nezbytných pro život do povrchových vod podél kontinentálních šelfů.“

Článek dochází k závěru, že supernovy jsou životně důležité pro primární bioproduktivitu tím, že ovlivňují transport živin. Hrubá primární bioproduktivita poskytuje energii ekologickým systémům a spekulace naznačují, že změny v bioproduktivitě mohou ovlivnit biologickou rozmanitost. Současné výsledky jsou v souladu s touto hypotézou.

„Nové důkazy ukazují na spojení mezi životem na Zemi a supernovami, zprostředkované vlivem kosmického záření na mraky a klima,“ uzavírá Henrik Svensmark.

Když hmotné hvězdy explodují, produkují kosmické záření, což jsou elementární částice s obrovskou energií. Kosmické paprsky putují do naší Sluneční soustavy, kde některé svou cestu ukončí srážkou se zemskou atmosférou. Předchozí studie Henrika Svensmarka a kolegů, na které se odkazuje, ukazují, že se stávají primárním zdrojem iontů, které pomáhají vytvářet aerosoly potřebné při tvorbě mraků.

Vzhledem k tomu, že mraky mohou regulovat sluneční energii dopadající na zemský povrch, kosmické záření-aerosol-mrak ovlivňuje klima. Důkazy ukazují podstatné změny klimatu, když se intenzita kosmického záření během milionů let změní o několik set procent.

Zdroj: https://scitechdaily.com/trillions-of-miles-away-distant-supernovae-may-impact-the-diversity-of-life-on-earth/

autor: František Martinek