Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Nová studie publikovaná v Ecology and Evolution Henrikem Svensmarkem z DTU Space ukázala, že exploze hvězd, známé také jako supernovy, výrazně ovlivnily rozmanitost mořského života za posledních 500 milionů let. Fosilní záznamy byly rozsáhle studovány a odhalily významné rozdíly v rozmanitosti forem života v průběhu geologické historie. Základní otázkou v evoluční biologii je identifikace procesů odpovědných za tyto výkyvy.
Nový výzkum odhaluje překvapivé zjištění: kolísání počtu blízkých supernov úzce odpovídá změnám v biologické rozmanitosti mořských rodů za posledních 500 milionů let. Tato korelace je zřejmá, když je křivka mořské diverzity upravena tak, aby zohledňovala změny v mělkých pobřežních mořských oblastech, které jsou významné, protože poskytují stanoviště pro většinu mořského života a nabízejí nové příležitosti pro evoluci, protože se rozšiřují nebo zmenšují. Změny v dostupných mělkých mořských oblastech tedy hrají roli při utváření biologické rozmanitosti.
„Možným vysvětlením spojení supernova-diverzita je to, že supernovy ovlivňují klima Země,“ říká Henrik Svensmark, autor článku a hlavní výzkumník na DTU Space. „Vysoký počet supernov vede k chladnému klimatu s velkým teplotním rozdílem mezi rovníkem a polárními oblastmi. To má za následek silnější větry, míchání oceánů a transport živin nezbytných pro život do povrchových vod podél kontinentálních šelfů.“
Článek dochází k závěru, že supernovy jsou životně důležité pro primární bioproduktivitu tím, že ovlivňují transport živin. Hrubá primární bioproduktivita poskytuje energii ekologickým systémům a spekulace naznačují, že změny v bioproduktivitě mohou ovlivnit biologickou rozmanitost. Současné výsledky jsou v souladu s touto hypotézou.
„Nové důkazy ukazují na spojení mezi životem na Zemi a supernovami, zprostředkované vlivem kosmického záření na mraky a klima,“ uzavírá Henrik Svensmark.
Když hmotné hvězdy explodují, produkují kosmické záření, což jsou elementární částice s obrovskou energií. Kosmické paprsky putují do naší Sluneční soustavy, kde některé svou cestu ukončí srážkou se zemskou atmosférou. Předchozí studie Henrika Svensmarka a kolegů, na které se odkazuje, ukazují, že se stávají primárním zdrojem iontů, které pomáhají vytvářet aerosoly potřebné při tvorbě mraků.
Vzhledem k tomu, že mraky mohou regulovat sluneční energii dopadající na zemský povrch, kosmické záření-aerosol-mrak ovlivňuje klima. Důkazy ukazují podstatné změny klimatu, když se intenzita kosmického záření během milionů let změní o několik set procent.
autor: František Martinek