Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Výzkum vypařujících se exoplanet

Výzkum vypařujících se exoplanet

14.06.2012

Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou. Jejich objev může astronomům pomoci lépe porozumět vzájemným interakcím mezi hvězdou a planetou v jiných planetárních soustavách, kde by se mohl vyskytovat život.

Výzkum se týkal hvězdy HD 189733 ze souhvězdí Lišky (Vulpecula), která je od Země vzdálena 63 světelné roky.

V roce 2010 studoval tuto hvězdu jiný tým astronomů v oboru ultrafialového záření pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a zjistil, že planeta pojmenovaná HD 189733b uvolňuje do okolního prostoru vodík.

Výzkumy provedené na University of Texas a Wesleyan University vedly ke zjištění, že tento proudící plynný vodík – studovaný v oboru záření o různých vlnových délkách na jednom z největších pozemních dalekohledů světa – je mnohem teplejší, než se předpokládalo. Tato teplota je důležitá: ukazuje, že intenzivní záření této hvězdy interaguje s atmosférou planety.

I když planeta zřejmě není vhodná k životu, takovéto výzkumy mohou pomoci astronomům pochopit, jak vzájemné působení mezi mateřskou hvězdou a jejími „dětmi“ (planetami) může ovlivňovat život, který by mohl vzniknout v jiných planetárních soustavách.

Jednoho dne použijeme podobnou techniku k výzkumu atmosfér mnohem menších, Zemi podobných planet,“ říká Michael Endl (University of Texas). „Domnívám se, že rychlost pokroku je v současnosti ohromující. Před 20 roky nikdo neznal žádnou exoplanetu a nyní již studujeme jejich atmosféry.“

Planeta HD 189733b není podobná Zemi – jedná se o plynného obra, který je o 20 % hmotnější než Jupiter, avšak kolem mateřské hvězdy obíhá 10krát blíže než Merkur kolem Slunce. Jedná se o exotický typ planety, který astronomové označují termínem „horký Jupiter“.

Astronomové již objevili více než 750 exoplanet obíhajících kolem hvězd v naší Galaxii (kromě našeho Slunce), avšak jejich atmosféry studovali pouze u několika z nich prostřednictvím kosmických observatoří a největších pozemních dalekohledů, jako je například Hobby-Eberly Telescope (HET), který je vybaven objektivem o průměru 9,2 m.

Studovat atmosféry těchto planet je zatím možné pouze v případě, kdy planeta při pohledu ze Země přechází před kotoučkem hvězdy.

Pokaždé, když planeta přechází před hvězdou, blokuje malou část jejího záření. Pokud planeta není obklopena atmosférou, pouze zastíní nepatrnou část povrchu hvězdy a určité množství jejího záření. Avšak pokud planeta má svoji vlastní atmosféru, plyny v ní obsažené pohltí další část záření,“ vysvětluje Seth Redfield. Takovéto úkazy označujeme termínem tranzity.

V roce 2007 oznámil Seth Redfield, který pracoval jako postgraduální vědecký pracovník na McDonald Observatory, že v atmosféře planety objevil plynný sodík. Tato zpráva vznikla na základě několika stovek pozorování pomocí dalekohledu HET rozložených do období jednoho roku, kdy planeta pravidelně přecházela jak před kotoučkem hvězdy (nastal tranzit planety), tak i za hvězdou (nastal zákryt planety).

Astronomové pořídili spektrum hvězdy nebo planety, když rozložili jejich světlo na jednotlivé vlnové délky (barvy). Spektrum se podobá čárovému kódu, který astronomům umožňuje určit chemické složení, teplotu, rychlost a směr pohybu daného objektu. Odečtením spektra hvězdy (pořízeného v době zákrytu planety) od společného spektra hvězdy + planety (v okamžiku tranzitu) obdržíme spektrum samotné planety (které zatím jinak pořídit neumíme).

Právě pořízení spektra tranzitující planety, natož jeho dešifrování, je velice obtížný úkon. V okamžiku, kdy planeta přechází před svojí mateřskou hvězdou a částečně ji zakrývá, odstíní tak pouze 2,5 % celkového záření hvězdy. Pokud je planeta obklopena atmosférou, musíme připočítat dalších 0,3 % zablokovaného světla. Oddělit a prostudovat tato 0,3 % světla hvězdy, to je hlavní cíl tohoto výzkumu. Jen tak zjistíme složení atmosféry tranzitující planety.

Zdroj: http://mcdonaldobservatory.org/news/releases/2012/0531.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje