Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Dalekohled ESO/VISTA se opakovaně zaměřoval na stejnou část oblohy, aby pomalu nashromáždil velmi slabé světlo těch nejvzdálenějších galaxií. Dohromady bylo pořízeno více jak 6 000 jednotlivých expozic o celkové délce 55 hodin v pěti různých filtrech, které byly následně sečteny do jednoho obrázku. Tento záběr z přehlídky UltraVISTA je nejhlubším [1] širokoúhlým infračerveným pohledem na oblohu, jaký byl kdy pořízen.
Dalekohled VISTA se nachází na observatoři ESO Paranal v Chile. Je to největší přehlídkový teleskop světa a zároveň nejvýkonnější existující přístroj pro infračervenou oblast. Od zahájení vědeckých pozorování v roce 2009 (eso0949) byla většina času určena veřejným přehlídkám, z nichž některé se věnovaly rozsáhlým oblastem jižní oblohy a jiné se podrobně zaměřily na vybrané menší části. Přehlídka UltraVISTA sledovala jedno pole vybrané v rámci projektu COSMOS ([2], eso1124, heic0701), zdánlivě prázdné místo na obloze, které již bylo intenzivně zkoumáno pomocí mnoha dalších přístrojů včetně Hubblova kosmického dalekohledu (HST, Hubble Space Telescope, NASA /ESA) [3]. UltraVISTA odhaluje nejslabší objekty ze všech přehlídek VISTA.
Data ze všech přehlídek prováděných dalekohledem VISTA – celkem se jedná asi o 6 terabytů obrázků – jsou nyní zpracovávána v datových centrech v Evropě a následně nahrávána zpět do vědeckého archivu ESO, aby mohla být k dispozici astronomům celého světa.
Na první pohled vypadají snímky z přehlídky UltraVISTA nenápadně; najdeme zde několik jasných hvězd a mnoho malých slabších skvrnek. Většina z nich však nejsou jednotlivé hvězdy, ale velmi vzdálené galaxie, každá obsahující miliardy hvězd. Když si obrázek zvětšíte na celou obrazovku a vyzoomujete, budete nacházet další a další galaxie, snímek jich zachycuje na 200 000.
Rozpínání vesmíru vede k rudému posunu světla vzdálených objektů směrem k delším vlnovým délkám. Pro nejvzdálenější galaxie, jaké můžeme pozorovat, to znamená, že většina jejich světla k nám na Zemi přichází ve formě infračerveného záření. Dalekohled VISTA je tedy velmi vhodný pro zachycení vzdálených galaxií v mladém vesmíru, neboť jeho kamera je vysoce citlivá v IR oblasti a dokáže zachytit rozsáhlé zorné pole. Zkoumáním galaxií v takto posunutém světle umožňuje astronomům vystopovat, jak se galaxie měnily při vývoji vesmíru.
Prohlédnete-li si obrázek v plném rozlišení zblízka, odhalíte množství načervenalých objektů rozptýlených mezi ještě početnějšími galaxiemi krémové barvy – jedná se většinou o velmi vzdálené galaxie, které pozorujeme tak, jak vypadaly, když stáří vesmíru bylo jen zlomkem jeho současného věku. Počáteční výzkumy snímků z přehlídky UltraVISTA kombinované s údaji z jiných dalekohledů odhalily přítomnost galaxií, které pozorujeme v době, kdy byl vesmír starý méně než miliardu let. Několik zachycených objektů se zdá být ještě mladší.
Ačkoliv již současný snímek UltraVISTA je záběrem s nejvyšším existujícím dosahem v infračerveném oboru při této velikosti zorného pole, pozorování stále pokračují. Konečným výsledkem, kterého bude dosaženo za několik let, bude ještě výrazně hlubší pohled do minulosti vesmíru.
Data z přehlídkových programů jsou pro astronomy velmi důležitá a ESO vytvořila program [4], který umožní, aby bohatý odkaz dalekohledu VISTA i jeho společníka VST (VLT Survey Telescope, eso1119) pozorujícího ve viditelném oboru, zůstal vědcům k dispozicí i v následujících desetiletích.
Poznámky
[1] Astronomové používají slovo ‚hluboký‘ v souvislosti se snímky získanými velmi dlouhými expozicemi, na kterých jsou zaznamenány nejslabší možné objekty. Obvykle je však pořízena sada kratších expozic, které jsou následně digitálně složeny.
[2] Přehlídka UltraVISTA snímala část oblohy označovanou jako ‚COSMOS field‘ (pole COSOMOS). Jedná se o oblast v souhvězdí Sextantu o rozloze 2 čtverečních stupňů (asi desetinásobek plochy, kterou na obloze zabírá Měsíc v úplňku), což zhruba odpovídá také zornému poli dalekohledu VISTA. Tato část oblohy byla zkoumána řadou přístrojů a vědci tak ve svých studiích mohou těžit z velkého množství dat.
[3] Nová pozorování získaná v rámci přehlídky UltraVISTA poskytla infračervené záběry pozorování pole COSMOS s vysokým dosahem, která doplňují pozorování v odlišných vlnových délkách získaná dalšími dalekohledy z povrchu Země i z oběžné dráhy.
[4] Data získaná teleskopy ESO za normálních okolností putují rovnou do obřího digitálního archivu. Nová iniciativa označovaná jako ‚Phase 3‘ však shromažďuje již předzpracovaná data získaná na ESO evropskými astronomy a zpřístupňuje je v podobě, ve které již mohou být ihned použita. Zpracování velkých astronomických snímků, jako jsou například ty z přehlídkových dalekohledů, je náročné, vyžaduje mohutný výpočetní výkon a zkušenosti specialisty. Přístup k plně zpracovaným a detailně popsaným jednotným datům, raději než surovým výstupům z kamer a dalekohledů, významně pomůže komunitě astronomů k plnému využití získaných pozorování.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
James S. Dunlop; Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory; Edinburgh, UK; Tel: +44 131 668 8477; Email: jsd@roe.ac.uk
Marijn Franx; Leiden Observatory; Leiden, Netherlands; Tel: +31 71 527 5870; Email: franx@strw.leidenuniv.nl
Johan Fynbo; Dark Cosmology Centre, University of Copenhagen; Copenhagen, Denmark; Tel: +45 3532 5983; Email: jfynbo@dark-cosmology.dk
Olivier Le Fèvre; Laboratoire d'Astrophysique de Marseille; Marseille, France; Tel: +33 4 91 05 59 85; Email: Olivier.LeFevre@oamp.fr
Henry Joy McCracken; Institut d'astrophysique de Paris; Paris, France; Email: hjmcc@iap.fr
Magda Arnaboldi; ESO; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6599; Email: marnabol@eso.org
Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org