Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Velký třesk možná nebyl sám. Ke vzniku všech částic a záření ve vesmíru se mohl připojit další Velký třesk, který zaplavil náš vesmír částicemi temné hmoty. A možná to dokážeme odhalit. Ve standardním kosmologickém modelu byl raný vesmír velmi exotickým místem. Snad nejzávažnější věcí, která se v našem vesmíru stala, byla událost inflace, která ve velmi raných dobách po Velkém třesku poslala náš vesmír do období extrémně rychlé expanze. Když inflace skončila, exotická kvantová pole, která řídila tuto událost, se rozpadla a proměnila se v záplavu částic a záření, které zůstaly dodnes.
Když byl náš vesmír mladší než 20 minut, tyto částice se začaly skládat do prvních protonů a neutronů během toho, co nazýváme nukleosyntézou Velkého třesku. Nukleosyntéza je pilířem moderní kosmologie, protože výpočty přesně předpovídají množství vodíku a helia ve vesmíru. Navzdory úspěchu našeho obrazu raného vesmíru však stále nerozumíme temné hmotě, což je tajemná a neviditelná forma hmoty, která představuje drtivou většinu hmoty ve vesmíru. Standardní předpoklad v modelech Velkého třesku je, že jakýkoli proces, který generoval částice a záření, také vytvořil temnou hmotu. A potom se temná hmota jen „poflakovala“ a ignorovala všechny ostatní.
Ale tým výzkumníků přišel s novým nápadem. Tvrdí, že naše inflace a éra nukleosyntézy Velkého třesku nebyly osamocené. Temná hmota se mohla vyvíjet po zcela oddělené trajektorii. V tomto scénáři, když inflace skončila, stále zaplavovala vesmír částicemi a zářením. Ale ne temná hmota. Místo toho zbylo nějaké kvantové pole, které se nerozpadlo. Jak se vesmír rozpínal a ochlazoval, toto extra kvantové pole se nakonec samo transformovalo a vyvolalo tvorbu temné hmoty.
Výhodou tohoto přístupu je, že odděluje evoluci temné hmoty od normální hmoty, takže nukleosyntéza Velkého třesku může probíhat tak, jak ji v současnosti chápeme, zatímco se temná hmota vyvíjí po samostatné dráze.
Tento přístup také otevírá cesty k prozkoumání bohaté škály teoretických modelů temné hmoty, protože nyní, když má samostatnou evoluční stopu, je snazší ji sledovat ve výpočtech, abyste viděli, jak by ji bylo možné srovnávat s pozorováními. Tým vědců byl například schopen určit, že pokud došlo k takzvanému temnému Velkému třesku, muselo k němu dojít, když byl náš vesmír mladší než jeden měsíc.
Výzkum také zjistil, že výskyt temného Velkého třesku uvolnil velmi unikátní podpis silných gravitačních vln, které by přetrvávaly v dnešním vesmíru. Probíhající experimenty, jako je sledování period pulsarů, by měly být schopny detekovat tyto gravitační vlny, pokud existují. Stále ještě nevíme, zda k temnému Velkému třesku došlo, ale tato práce dává jasnou cestu k testování nápadu.
Zdroj: https://www.universetoday.com/160285/the-universe-may-have-started-with-a-dark-big-bang/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí