Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Průměrná teplota plynu napříč celým vesmírem se zvýšila více než 10krát za uplynulých 10 miliard roků a v současné době dosahuje hodnoty kolem 2 miliónů kelvinů. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal.
„Naše nová měření poskytují přímé potvrzení klíčové práce zhotovené Jimem Peeblesem, který položil základy teorie toho, jak velkorozměrové struktury vznikají ve vesmíru,“ říká Yi-Kuan Chiang, hlavní autor a vědecký pracovník v Center for Cosmology and AstroParticle Physics at the Ohio State University.
Velkorozměrové struktury vesmíru odkazují na globální zákonitosti galaxií a kup galaxií v rozsahu mimo jednotlivých galaxií. Zformovaly se v důsledku gravitačního kolapsu temné hmoty a plynu.
„Jak se vesmír vyvíjel, gravitační vliv temné hmoty a plynu ve vesmíru působil společně na galaxie a kupy galaxií. Odpor prostředí je výrazný – tak výrazný, že více a více plynu bylo stlačováno a zahříváno,“ říká Yi-Kuan Chiang. „Výsledky ukázaly astronomům, jak zaznamenávat postup ve vývoji vesmírné struktury ´kontrolováním teploty´ vesmíru.“
Yi-Kuan Chiang se svými spolupracovníky použil novou metodu, která jim umožnila určit teplotu plynu ve velkých vzdálenostech od Země – což znamená i zpět v čase – a porovnávali ji s teplotou plynu blíže k Zemi a blíže k současné době.
Při použití dat shromážděných astronomickou observatoří Planck vypuštěnou organizací ESA a v rámci průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) určili tzv. rudý posun koncentrací plynu pozorovaných na fotografiích mikrovlnného záření při pohledu zpět v čase až do doby před 10 miliardami roků.
Zjistili, že plyny v současném vesmíru dosahují průměrné teploty kolem 2 miliónů kelvinů v okolí objektů blízkých Zemi. To je zhruba 10krát vyšší hodnota než teplota plynů v okolí objektů velmi vzdálených v prostoru i v čase.
Tento trend byl rovněž předpovězen na základě numerických simulací, které ukazují, jak se temná hmota a atomy látky přítomné v plynu vyvíjejí v čase.
„Vesmír se ohřívá vzhledem k přirozenému vývoji galaxií a formování vesmírných struktur,“ říká Yi-Kuan Chiang. „To nemá žádný vztah k oteplování Země. Tyto jevy probíhají na velmi odlišných měřítkách a vůbec spolu nesouvisejí.“
„Měřili jsme teplotu, jak se měnila po celou dobu historie vesmíru,“ dodává profesor Brice Ménard, spoluautor studie a vědecký pracovník na Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe a Department of Physics & Astronomy at Johns Hopkins University. „Jak čas běžel, všechny tyto kupy galaxií se stávaly teplejšími a teplejšími, protože jejich gravitace přitahovala více a více plynu směrem k nim.“
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/universe-getting-hotter-09037.html
autor: František Martinek