Venuše je stále vulkanicky aktivní

Nový výzkum poskytuje silné důkazy o sopečné činnosti na Venuši. Studie identifikovala více než jeden kilometr čtvereční sopečný kráter, který změnil tvar a rostl během osmi měsíců v roce 1991. Takové změny jsou na Zemi spojeny s vulkanickou činností, buď prostřednictvím erupcí nebo pohybu magmatu, které způsobují kolaps a expanzi stěn kráterů. Tento objev nabízí nový náhled do geologie Venuše, sesterské planety Země, která, přestože je podobná velikostí a hmotností, postrádá deskovou tektoniku.

Zdá se, že na Venuši probíhá vulkanická aktivita. A to podle nového výzkumného dokumentu, který nabízí pádné důkazy k zodpovězení přetrvávající otázky, zda na sesterské planetě Země v současné době dochází k erupcím a výlevům lávy. Ačkoliv planety nejsou považovány za „živé“ v biologickém smyslu, vědci označují planetu jako „živou“, když je geologicky aktivní. Taková planeta může mít dynamické jádro, vulkanickou aktivitu nebo tektonické pohyby. Vědci si dříve mysleli, že Venuše je geologicky mrtvá, avšak tento nový výzkum je silným důkazem, že je stále ještě geologicky aktivní.

Venuše, i když je velikostí a hmotností podobná Zemi, se výrazně liší tím, že nemá deskovou tektoniku. Hranice pohyblivých povrchových desek Země jsou primárními místy sopečné činnosti. Nový výzkum, který prováděl profesor Robert Herrick z Geofyzikálního institutu Fairbanks University of Alaska odhalil téměř jeden kilometr čtvereční vulkanický kráter, který změnil tvar a vyrostl během osmi měsíců v roce 1991. Změny v takovém měřítku jsou na Zemi spojeny se sopečnou činností, ať už prostřednictvím erupce nebo pohybu magmatu pod kráterem, který způsobí kolaps stěn kráteru a jeho roztažení.

Výzkum byl nedávno publikován v časopise Science.

Robert Herrick studoval snímky pořízené na počátku 90. let minulého století, během prvních dvou zobrazovacích cyklů kosmické sondy NASA s názvem Magellan. Až donedávna trvalo porovnávání digitálních snímků za účelem nalezení nových proudů lávy příliš dlouho. Výsledkem je, že jen málo vědců hledalo v Magellanových datech formování nových útvarů.

„Je to skutečně teprve zhruba v posledním desetiletí, kdy byla data ze sondy Magellan dostupná v plném rozlišení,“ řekl Robert Herrick.

Nový výzkum se zaměřil na oblast obsahující dvě největší Venušiny sopky: Ozza Mons a Maat Mons. „Ozza Mons a Maat Mons jsou objemově srovnatelné s největšími sopkami na Zemi, ale mají nižší sklony, a proto jsou více rozprostřeny do šířky,“ řekl Herrick. Maat Mons obsahuje rozšířený kráter, který zřejmě ukazuje na vulkanickou aktivitu. Patrný je i výlev lávy.

Herrick porovnal snímek ze sondy Magellan z poloviny února 1991 se snímkem z poloviny října 1991 a všiml si změny kráteru na severní straně klenuté štítové sopky Maat Mons. Kráter vyrostl z kruhového útvaru o velikosti těsně pod 1,5 čtverečního kilometru do nepravidelného tvaru o velikosti asi 2 čtvereční kilometry. Pozdější obrázek ukazuje, že stěny kráteru se zkrátily, jsou možná jen několik desítek metrů vysoké, a že kráter byl téměř zaplněný po okraj. Vědci spekulují, že během osmi měsíců mezi snímky se v kráteru vytvořilo lávové jezero, i když není známo, zda byl obsah tekutý nebo ochlazený a ztuhlý.

Výzkumníci nabízejí jedno vysvětlení: expanzi mohl způsobit nevulkanický kolaps stěn kráteru vyvolaný zemětřesením. Poznamenávají však, že zhroucení kráterů tohoto rozsahu na zemských sopkách bylo vždy doprovázeno sopečnými erupcemi.

Povrch Venuše je geologicky mladý, zvláště ve srovnání se všemi ostatními kamennými tělesy kromě Země a Jupiterova měsíce Io, řekl Herrick. „Nicméně odhady, jak často by k erupcím na Venuši mohlo docházet, byly spekulativní, od několika velkých erupcí za rok až po jednu takovou erupci každých několik desítek let,“ dodal Robert Herrick.

Herrick staví do kontrastu nedostatek informací o vulkanismu na Venuši s tím, co je známo o Jupiterově měsíci Io a o Marsu. „Io je tak aktivní, že pokaždé, když jsme ho pozorovali, bylo zobrazeno několik probíhajících erupcí,“ řekl Herrick. Herrickův výzkum přidává Venuši do malého seznamu vulkanicky aktivních těles v naší Sluneční soustavě.

„Nyní můžeme říci, že Venuše je v současné době vulkanicky aktivní v tom smyslu, že dochází alespoň k několika erupcím za rok,“ řekl Herrick. „Můžeme očekávat, že nadcházející mise Venuše budou pozorovat nové vulkanické toky, ke kterým došlo od ukončení mise Magellan před třemi desetiletími, a měli bychom vidět nějakou aktivitu, která se objeví, zatímco dvě nadcházející orbitální mise budou shromažďovat nové snímky.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/venus-is-alive/ a https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-s-magellan-data-reveals-volcanic-activity-on-venus

autor: František Martinek