Velké množství vody uvnitř Marsu?

Až dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu – z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.

Tyto závěry mohou ovlivnit nejen naše znalosti o geologické historii Marsu, ale také mají zásadní vliv na to, kolik vody je soustředěno v povrchových vrstvách planety Mars. Tyto informace zvyšují pravděpodobnost, že na Marsu mohl existovat život.

Na výzkumu pracoval vědecký tým, jehož vedoucím byl Francis McCubbin, University of New Mexico. Analýzu provedl Erik Hauri se svým týmem (Carnegie Institution) a výsledky byly publikovány v časopise Geology.

Výzkumníci analyzovali složení meteoritů označovaných jako shergottity. Jedná se o velmi mladé meteority, které vznikly v částečně nataveném plášti planety Mars – ve vrstvě nacházející se pod kůrou – a krystalizovaly ne příliš hluboko pod povrchem a na povrchu planety. Na Zemi se dostaly v důsledku impaktu na Marsu, k němuž došlo před 2,5 miliónem roků, přičemž byly vyvrženy směrem k Zemi úlomky marťanské horniny. Chemické složení meteoritů může říci vědcům mnoho o geologických procesech, kterým byla planeta Mars vystavena.

„Analyzovali jsme dva meteority, které byly poznamenány velmi odlišnými procesy,“ vysvětluje Erik Hauri. „Jeden byl v průběhu svého vzniku obohacen o další chemické prvky, zatímco druhý nikoliv. Analyzovali jsme vodu obsaženou v minerálu nazvaném apatit a zjistili jsme, že mezi nimi byly malé rozdíly, přestože chemické složení stopových prvků bylo výrazně odlišné. Výsledky naznačují, že voda se do nich dostala během vzniku Marsu a že planeta byla schopna uchovat vodu ve svém nitru v průběhu procesu diferenciace.“

Na základě obsahu vody v minerálech vědci odhadli, že plášť planety Mars, z něhož meteority pocházejí, obsahuje 70 až 300 ppm (parts per million – částic v jednom miliónu) vody. Pro srovnání: svrchní plášť Země obsahuje přibližně 50 až 300 ppm vody. Erik Hauri se svými spolupracovníky byli schopni určit tuto hodnotu pomocí nové techniky a nových postupů, které vyvinuli za účelem určení množství vody v apatitu využitím technologie nazvané sekundární iontová hmotová spektrometrie (secondary ion mass spectrometry, SIMS).

„Tímto způsobem byly získány závažné důkazy přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu po určitou dobu,“ říká Erik Hauri. „Takto byla vysvětlena záhada, proč dřívější odhady udávaly, že podpovrchové oblasti Marsu jsou příliš suché. Nové výzkumy naznačují, že prvotním zdrojem vody na povrchu Marsu mohly být sopky, které ji vynesly z nitra planety.“

Francis McCubbin uzavírá: „Ne jenom že tato studie vysvětluje, jak Mars získal vodu, ale nachází také mechanismy pro uchování vodíku na všech terestrických planetách z doby jejich vzniku.“

Zdroj: http://phys.org/news/2012-06-extensive-mars-interior.html

autor: František Martinek