Vědci si myslí, že tato hvězda by mohla být další supernovou

Na obrázku je rudý veleobr DFK 52 a jeho okolí, jak je viděl radioteleskop ALMA. Obrovská, složitá bublina vyfukovaná touto extrémní hvězdou má průměr asi 1,4 světelného roku, což je tisíckrát více než rozměr Sluneční soustavy. ALMA detekuje záření neviditelné pro lidské oko, s vlnovou délkou kolem 1,3 milimetru, emitované molekulami oxidu uhelnatého a oxidu křemičitého. Díky Dopplerovu jevu tým vědců změřil, jak rychle se plyn pohybuje podél našeho pohledu směrem ke hvězdě. Na tomto snímku jsou části bubliny, které se od nás pohybují směrem od nás, zobrazeny červeně a materiál pohybující se směrem k nám modře.

Rudý veleobr odvrhl obrovskou bublinu plynu a prachu, která astronomy mátla. Struktura s hmotností Slunce a větší než naše Sluneční soustava, vznikla při náhlé erupci před tisíci lety. Proč hvězda nevybuchla jako supernova, zůstává záhadou.

Objev obrovské hvězdné bubliny
Astronomové z Chalmers University of Technology ve Švédsku identifikovali gigantickou, rozpínající se bublinu plynu a prachu obklopující rudého veleobra. Jedná se o největší strukturu tohoto druhu, jaká kdy byla v Mléčné dráze pozorována. Bublina, která má stejnou hmotnost jako Slunce, byla vyvržena při prudké hvězdné erupci asi před 4000 lety. Vědci si stále lámou hlavu nad tím, jak hvězda dokázala tak dramatickou událost přežít.

Zjištění, publikované v časopise Astronomy and Astrophysics, pochází od týmu vedeného Markem Siebertem z Chalmers. Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile vědci studovali rudého veleobra známého jako DFK 52, hvězdu v mnoha ohledech podobnou slavné Betelgeuze ze souhvězdí Orion.

Rudý veleobr DFK 52 je členem hvězdokupy Stephenson 2. Na tomto snímku jsou nejjasnější veleobři a všichni členové hvězdokupy. Snímek byl vytvořen z dat pořízených Spitzerovým vesmírným dalekohledem ve světle mnohem červenějším, než jaké naše oči dokáží vidět (vlnové délky 3,6, 4,5, 5,8 a 8 mikrometrů). Navzdory své pozoruhodné bublině, která je na tomto snímku příliš malá na to, aby byla vidět, není DFK 52 neobvykle jasná. Jasná hvězda vlevo dole je další rudý veleobr, známý jako DFK 1 nebo Stephenson 2-18. Může se jednat o jednu z největších známých hvězd.

Obrovský rozpínající se oblak plynu a prachu
„Když jsme viděli, co nám radioteleskop ALMA ukazuje, byli jsme velmi překvapeni. Hvězda je víceméně dvojčetem Betelgeuze, ale je obklopena obrovskou, chaotickou bublinou materiálu,“ říká Mark Siebert z Chalmers.

Tento obrovský oblak, složený z plynu a prachu, má stejnou hmotnost jako Slunce a táhne se od hvězdy 1,4 světelného roku daleko. Pro srovnání, bublina je tisíckrát větší než celá naše Sluneční soustava. Kdyby byla DFK 52 stejně blízko Zemi jako Betelgeuze, zdálo by se, že bublina na noční obloze pokrývá asi třetinu průměru úplňku.

Sledováním pohybu molekul v plynu pomocí rádiových pozorování pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zjistili, že bublina se stále rozpíná. Domnívají se, že vznikla, když hvězda před několika tisíci lety během explozivního výbuchu prudce odvrhla část svých vnějších vrstev.

„Bublina je tvořena materiálem, který byl dříve součástí hvězdy. Musela být vyvržena při dramatické události, explozi, která se stala asi před čtyřmi tisíci lety. Z kosmického hlediska je to jen před chvílí,“ říká Elvire De Becková, astronomka z Chalmers.

Další supernova v Galaxii?
Proč DFK 52 ztratila tolik hmoty, aniž by explodovala jako supernova, je stále nejasné. Jednou z možností je, že hvězda má skrytého průvodce, který jí pomohl odhodit vnější vrstvy. „Pro nás je záhadou, jak se hvězdě podařilo vyvrhnout tolik materiálu v tak krátkém časovém horizontu. Možná, stejně jako se zdá, že i Betelgeuze, má průvodce, je tomu tak i v tomto případě,“ říká Mark Siebert.

Rudí superobři jako DFK 52 se blíží ke konci své životnosti a očekává se, že nakonec explodují jako supernovy. Mohla by být tato hvězda další?

„Plánujeme další pozorování, abychom pochopili, co se děje – a zjistili, zda by se mohlo jednat o další supernovu Mléčné dráhy. Pokud se jedná o typického rudého superobra, mohl by explodovat někdy v příštím milionu let,“ říká Elvire De Becková.

Zdroj: https://scitechdaily.com/scientists-think-this-star-could-be-the-next-supernova/ a https://www.almaobservatory.org/en/audiences/a-unique-supergiant-star/

autor: František Martinek