Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Nová studie NASA naznačuje, že množství kyslíku v atmosféře a intenzita magnetického pole spolu souvisí již více než půl miliardy let. Podle nově zveřejněné analýzy vědců z NASA po 540 milionů let souvisí intenzita zemského magnetického pole s kolísáním atmosférického kyslíku. Výzkum naznačuje, že procesy v hlubinách Země mohou ovlivňovat obyvatelnost povrchu planety.
Magnetické pole Země vzniká v důsledku proudění materiálu v roztaveném nitru planety, které funguje jako obří elektromagnet. Tento tok není dokonale stabilní, což způsobuje, že se pole v průběhu času mění.
Mnozí vědci tvrdí, že magnetické pole má zásadní význam pro ochranu atmosféry před erozí energetickými částicemi přicházejícími ze Slunce. Autoři studie v časopise Science Advances však upozorňují, že role magnetického pole při ochraně atmosféry je předmětem aktivního výzkumu. Než se autoři studie začali zabývat složitostí příčinné souvislosti mezi magnetickým polem a hladinou kyslíku, rozhodli se zjistit, zda magnetické pole Země a atmosféra kolísaly způsobem, který by tuto souvislost prokázal.
Historie magnetických polí Země je zaznamenána ve zmagnetizovaných minerálech. Když horké minerály, které vystupují s magmatem v mezerách mezi rozpínajícími se tektonickými deskami, vychladnou, mohou zaznamenat okolní magnetické pole. Minerály si záznam magnetického pole uchovávají, dokud se příliš nezahřejí. Vědci mohou ze starých hornin a minerálů odvodit historické množství kyslíku, protože jejich chemický obsah závisí na množství kyslíku, které bylo k dispozici v době jejich vzniku. Údaje o magnetickém poli Země i o kyslíku se rozprostírají ve srovnatelných rozmezích v databázích, které sestavilo nespočet geofyziků a geochemiků. Podle autorů nové studie až dosud žádný vědec neprovedl podrobné srovnání těchto záznamů.
„Tyto dva soubory dat jsou si velmi podobné,“ uvedl spoluautor Weijia Kuang, geofyzik z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. „Země je jedinou známou planetou, na které existuje složitý život. Souvislosti, které jsme objevili, by nám mohly pomoci pochopit, jak se život vyvíjel a jak souvisí s vnitřními procesy na planetě.“
Když Kuang a jeho kolegové analyzovali dva oddělené soubory dat, zjistili, že magnetické pole planety se po dobu téměř půl miliardy let vyvíjelo podobně jako kyslík v atmosféře, a to již od kambrijské exploze, kdy se na Zemi objevil složitý život.
„Tato korelace zvyšuje možnost, že jak intenzita magnetického pole, tak hladina kyslíku v atmosféře reagují na jeden základní proces, jako je například pohyb zemských kontinentů,“ uvedl spoluautor studie Benjamin Mills, biogeochemik z univerzity v Leedsu.
Výzkumníci doufají, že prozkoumají delší soubory dat, aby zjistili, zda se korelace vztahuje i na delší časové období. Plánují také prozkoumat historické množství dalších chemických látek nezbytných pro život, jak ho známe, jako je například dusík, aby zjistili, zda také podporují tyto korelace. Pokud jde o konkrétní příčiny, které spojují hluboké zemské nitro s životem na povrchu, Ravi Kopparapu řekl: „Na tom je třeba ještě pracovat, abychom to zjistili.“
Zdroj: https://science.nasa.gov/earth/earth-oxygen-magnetic-field-linked/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí