Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Nová studie NASA naznačuje, že množství kyslíku v atmosféře a intenzita magnetického pole spolu souvisí již více než půl miliardy let. Podle nově zveřejněné analýzy vědců z NASA po 540 milionů let souvisí intenzita zemského magnetického pole s kolísáním atmosférického kyslíku. Výzkum naznačuje, že procesy v hlubinách Země mohou ovlivňovat obyvatelnost povrchu planety.
Magnetické pole Země vzniká v důsledku proudění materiálu v roztaveném nitru planety, které funguje jako obří elektromagnet. Tento tok není dokonale stabilní, což způsobuje, že se pole v průběhu času mění.
Mnozí vědci tvrdí, že magnetické pole má zásadní význam pro ochranu atmosféry před erozí energetickými částicemi přicházejícími ze Slunce. Autoři studie v časopise Science Advances však upozorňují, že role magnetického pole při ochraně atmosféry je předmětem aktivního výzkumu. Než se autoři studie začali zabývat složitostí příčinné souvislosti mezi magnetickým polem a hladinou kyslíku, rozhodli se zjistit, zda magnetické pole Země a atmosféra kolísaly způsobem, který by tuto souvislost prokázal.
Historie magnetických polí Země je zaznamenána ve zmagnetizovaných minerálech. Když horké minerály, které vystupují s magmatem v mezerách mezi rozpínajícími se tektonickými deskami, vychladnou, mohou zaznamenat okolní magnetické pole. Minerály si záznam magnetického pole uchovávají, dokud se příliš nezahřejí. Vědci mohou ze starých hornin a minerálů odvodit historické množství kyslíku, protože jejich chemický obsah závisí na množství kyslíku, které bylo k dispozici v době jejich vzniku. Údaje o magnetickém poli Země i o kyslíku se rozprostírají ve srovnatelných rozmezích v databázích, které sestavilo nespočet geofyziků a geochemiků. Podle autorů nové studie až dosud žádný vědec neprovedl podrobné srovnání těchto záznamů.
„Tyto dva soubory dat jsou si velmi podobné,“ uvedl spoluautor Weijia Kuang, geofyzik z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. „Země je jedinou známou planetou, na které existuje složitý život. Souvislosti, které jsme objevili, by nám mohly pomoci pochopit, jak se život vyvíjel a jak souvisí s vnitřními procesy na planetě.“
Když Kuang a jeho kolegové analyzovali dva oddělené soubory dat, zjistili, že magnetické pole planety se po dobu téměř půl miliardy let vyvíjelo podobně jako kyslík v atmosféře, a to již od kambrijské exploze, kdy se na Zemi objevil složitý život.
„Tato korelace zvyšuje možnost, že jak intenzita magnetického pole, tak hladina kyslíku v atmosféře reagují na jeden základní proces, jako je například pohyb zemských kontinentů,“ uvedl spoluautor studie Benjamin Mills, biogeochemik z univerzity v Leedsu.
Výzkumníci doufají, že prozkoumají delší soubory dat, aby zjistili, zda se korelace vztahuje i na delší časové období. Plánují také prozkoumat historické množství dalších chemických látek nezbytných pro život, jak ho známe, jako je například dusík, aby zjistili, zda také podporují tyto korelace. Pokud jde o konkrétní příčiny, které spojují hluboké zemské nitro s životem na povrchu, Ravi Kopparapu řekl: „Na tom je třeba ještě pracovat, abychom to zjistili.“
Zdroj: https://science.nasa.gov/earth/earth-oxygen-magnetic-field-linked/
autor: František Martinek