Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

10.05.2021

Astronomové využívající data z družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope identifikovali 14 kandidátů na možné „antihvězdy“ – tj. hvězdy, které jsou složeny z antihmoty – a mohly by se nacházet v naší Galaxii (Mléčné dráze).

Zpravidla pokládáme za prokázané, že po Velkém třesku bylo vytvořeno poměrné množství hmoty a antihmoty; nicméně pozorovatelný vesmír, jak se zdá, obsahuje pouze zanedbatelné množství antihmoty,“ říká Simon Dupourque z University of Toulouse’s Institute for Research in Astrophysics and Planetology a jeho kolegové. „Zjištění přítomnosti baryonické antihmoty v okolí Sluneční soustavy a naší Galaxie může být omezeno na pozorování vysokoenergetického záření gama.“

Když antihmota přichází do kontaktu s obyčejnou hmotou, v důsledku anihilace bude produkovat záření představující charakteristické spektrum s vrcholem kolem poloviční hmotnosti neutrálního pionu. Dosavadní neodhalení těchto anihilačních charakteristik v záření gama může vyloučit existenci podstatného množství baryonické antihmoty ve Sluneční soustavě, ve slunečním okolí Mléčné dráhy a v oblasti až k dosahu galaktických kup.

To však bylo v poslední době vyloučeno na základě zjištění několika jader antihélia v rámci experimentu Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02) na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Přístroj AMS-02 zaznamená zhruba jedno antihélium za sto miliónů roků, vysvětlují astronomové. Mezi ohlášenými osmi událostmi zaznamenaných případů jader antihélia je šest z nich kompatibilních s antihéliem-3 a ve dvou případech se jedná o antihélium-4.

Několik autorů poukazovalo na to, že detekce jednotlivých jader antihélia by mohly být jakýmsi signálem pro přítomnost antihvězd a antigalaxií.

V nové studii vědci analyzovali data z katalogu zdrojů záření gama (4FGL-DR2) vytvořeného na základě pozorování dalekohledem Fermi Large Area Telescope (LAT). Katalog 4FGL-DR2 byl vytvořen na základě desetiletého pozorování pomocí dalekohledu LAT v oblasti energií v rozmezí 50 MeV až 1 TeV.

Zahrnuje 5 787 zdrojů záření gama s jejich spektrálními parametry, rozložením spektrálních energií a světelných křivek. Vědci byli schopni izolovat 14 hvězdných kandidátů, jejichž vlastnosti byly spektrálně slučitelné s očekávaným signálem vytvořeným při anihilaci hmoty a antihmoty.

Nicméně podstata těchto zdrojů je stále ještě nejistá. Je mnohem více pravděpodobnější, že se jedná ve skutečnosti o jiné typy dobře zavedených emiterů záření gama, jako jsou pulsary nebo černé díry, dodávají astronomové.

Astronomové rovněž odhadují, že v naší Galaxii – Mléčné dráze – připadá asi 2,5 antihvězdy na jeden milión obyčejných hvězd. Dalekohledem LAT mohou být mnohem pravděpodobněji detekovány antihvězdy nacházející se ve vzdálenostech mezi několika desítkami parseků až 1 000 parseků (1 parsek = 3,26 světelného roku), proto tedy mohou být stejné antihvězdy produkující jádra antihélia předběžně detekovány přístrojem AMS-02.

Avšak předpoklad co do množství populace antihvězd vyžaduje vypracovat hypotézu mechanismu, který by vedl k vyvržení a k urychlení jader antihélia z antihvězd.

Článek popisující tento objev byl publikován v časopise Physical Review D.

Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/antimatter-stars-09617.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz