Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.
Studie vzala v úvahu data z mnoha oblastí formování hvězd a planet, ale bylo to v jedné z nejbližších a nejznámějších oblastí, komplexu molekulárních mraků v Perseu, a zejména ve hvězdném systému IC 348, kde došlo ke kombinaci všech spektroskopických dat ze satelitu, která nám umožnila dosáhnout maximální citlivosti a identifikovat čáry, které tryptofan v laboratoři produkuje.
„IC 348 je výjimečná oblast tvorby hvězd a mimořádná chemická laboratoř; díky své blízkosti k Zemi zde můžeme provádět některé z nejcitlivějších vyhledávání molekul v mezihvězdném prostředí,“ poznamenává Iglesias-Groth, která nedávno ve stejné oblasti objevila důkazy pro další molekuly, jako je voda (H2O), oxid uhličitý (CO2), kyanovodík (HCN), acetylen (C2H), benzen (C6H6), polycyklické aromatické uhlovodíky a fullereny.
„Novinkou této práce je, že tryptofan nebyl nikdy předtím detekován v mezihvězdném prostředí a navíc, navzdory desetiletím výzkumu, nebyla potvrzena detekce jiných aminokyselin v žádné jiné oblasti tvorby hvězd,“ zdůrazňuje výzkumnice.
Studie předkládá důkazy, že emisní čáry spojené s tryptofanem mohou být přítomny také v jiných hvězdotvorných oblastech a naznačuje, že jeho přítomnost a možná i přítomnost jiných aminokyselin je běžná v plynu, ze kterého se tvoří hvězdy a planety. „Je pravděpodobné, že aminokyseliny, stavební kameny proteinů, mohou obohacovat plyn v protoplanetárních discích a atmosférách mladých, nově vzniklých exoplanet a možná urychlovat vznik života,“ říká Iglesias-Groth.
Analýza emisních pásů této molekuly nám také umožnila odhadnout teplotu, při které se nachází v plynu tohoto oblaku: asi 280 Kelvinů, tj. blízko nula stupňů Celsia, což je teplota velmi podobná teplotě naměřené pro molekulární vodík a vodu v mezihvězdné oblasti IC 348. Nová práce také představuje odhad množství tryptofanu ve stejné oblasti: je asi deset miliardkrát méně hojný než molekulární vodík.
„Je dobře známo, že aminokyseliny jsou součástí meteoritů a mohly být přítomny již při formování Sluneční soustavy,“ vysvětluje Iglesias-Groth. „Objev tryptofanu, a doufejme, že i dalších aminokyselin v budoucnu, by mohl naznačovat, že látky vytvářející bílkoviny, které jsou klíčové pro vývoj živých organismů, přirozeně existují v oblastech, kde se tvoří hvězdy a planetární systémy, a že život může být v naší Galaxii běžnější, než jsme mohli předvídat,“ uzavírá Iglesias-Groth.
autor: František Martinek