Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.
Studie vzala v úvahu data z mnoha oblastí formování hvězd a planet, ale bylo to v jedné z nejbližších a nejznámějších oblastí, komplexu molekulárních mraků v Perseu, a zejména ve hvězdném systému IC 348, kde došlo ke kombinaci všech spektroskopických dat ze satelitu, která nám umožnila dosáhnout maximální citlivosti a identifikovat čáry, které tryptofan v laboratoři produkuje.
„IC 348 je výjimečná oblast tvorby hvězd a mimořádná chemická laboratoř; díky své blízkosti k Zemi zde můžeme provádět některé z nejcitlivějších vyhledávání molekul v mezihvězdném prostředí,“ poznamenává Iglesias-Groth, která nedávno ve stejné oblasti objevila důkazy pro další molekuly, jako je voda (H2O), oxid uhličitý (CO2), kyanovodík (HCN), acetylen (C2H), benzen (C6H6), polycyklické aromatické uhlovodíky a fullereny.
„Novinkou této práce je, že tryptofan nebyl nikdy předtím detekován v mezihvězdném prostředí a navíc, navzdory desetiletím výzkumu, nebyla potvrzena detekce jiných aminokyselin v žádné jiné oblasti tvorby hvězd,“ zdůrazňuje výzkumnice.
Studie předkládá důkazy, že emisní čáry spojené s tryptofanem mohou být přítomny také v jiných hvězdotvorných oblastech a naznačuje, že jeho přítomnost a možná i přítomnost jiných aminokyselin je běžná v plynu, ze kterého se tvoří hvězdy a planety. „Je pravděpodobné, že aminokyseliny, stavební kameny proteinů, mohou obohacovat plyn v protoplanetárních discích a atmosférách mladých, nově vzniklých exoplanet a možná urychlovat vznik života,“ říká Iglesias-Groth.
Analýza emisních pásů této molekuly nám také umožnila odhadnout teplotu, při které se nachází v plynu tohoto oblaku: asi 280 Kelvinů, tj. blízko nula stupňů Celsia, což je teplota velmi podobná teplotě naměřené pro molekulární vodík a vodu v mezihvězdné oblasti IC 348. Nová práce také představuje odhad množství tryptofanu ve stejné oblasti: je asi deset miliardkrát méně hojný než molekulární vodík.
„Je dobře známo, že aminokyseliny jsou součástí meteoritů a mohly být přítomny již při formování Sluneční soustavy,“ vysvětluje Iglesias-Groth. „Objev tryptofanu, a doufejme, že i dalších aminokyselin v budoucnu, by mohl naznačovat, že látky vytvářející bílkoviny, které jsou klíčové pro vývoj živých organismů, přirozeně existují v oblastech, kde se tvoří hvězdy a planetární systémy, a že život může být v naší Galaxii běžnější, než jsme mohli předvídat,“ uzavírá Iglesias-Groth.
autor: František Martinek