V centru Mléčné dráhy vznikají planety

Protoplanetární disky jsou vesmírné školky, kde se z vířících prstenců plynu a prachu obklopujících mladé hvězdy rodí nové planety. Tyto dynamické struktury, které se obvykle rozkládají na vzdálenost stovek astronomických jednotek, představují nejranější fázi vzniku planetárních systémů. V těchto discích se srážejí a slepují drobné prachové částice, které se postupně mění v oblázky, pak v balvany a nakonec v planetární zárodky v procesu zvaném akrece. Jak tyto zárodečné planety rostou, vytvářejí v disku mezery a spirálovité vzory a zanechávají za sebou stopy, které mohou astronomové detekovat pomocí výkonných radioteleskopů, jako je ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).

Mezinárodní tým astronomů z Pekingské univerzity, Šanghajské astronomické observatoře a Univerzity v Kolíně nad Rýnem nyní objevil protoplanetární disky v extrémním prostředí centrální molekulární zóny (CMZ) naší Galaxie, čímž zpochybnil předchozí teorie, které byly založeny především na pozorování v naší části Galaxie. Tým provedl dosud nejpodrobnější průzkum tří molekulárních mračen v blízkosti galaktického centra Mléčné dráhy a identifikoval více než 500 hustých jader, kde se hvězdy formují za pozoruhodně odlišných podmínek, než jaké panují v okolním prostředí. Studie publikovaná v časopise Astronomy & Astrophysics naznačuje, že procesy vzniku planet se mohou v různých galaktických prostředích výrazně lišit.

Detekce systémů v centrální molekulární zóně (CMZ) je obtížná kvůli jejich vzdálenosti, nízké jasnosti a silnému zakrytí prachem. K vyřešení tohoto problému tým využil radioteleskop ALMA v Chile, který kombinuje signály z antén umístěných ve velké vzdálenosti pro snímání s vysokým rozlišením. To jim umožnilo pozorovat struktury o velikosti až 1 000 astronomických jednotek, a to i ze vzdálenosti 17 miliard AU. Pomocí techniky zvané dvoupásmové zobrazování – snímání dvou vlnových délek se stejným rozlišením – získali cenné údaje o teplotě, prachu a struktuře. Překvapivě se ukázalo, že více než 70 % hustých jader je červenějších, než se očekávalo, což vedlo k hypotéze, že v těchto oblastech mohou být běžné protoplanetární disky.

„Byli jsme ohromeni, když jsme viděli, že tyto ‚malé červené tečky‘ protínají celá molekulární mračna a prozrazují nám skrytou povahu hustých hvězdotvorných jader,“ řekl Fengwei Xu z Astrofyzikálního ústavu Univerzity v Kolíně nad Rýnem.

Tým navrhuje dvě hlavní vysvětlení neočekávaného zčervenání hustých jader v CMZ: buď jádra obsahují menší, opticky silné struktury, pravděpodobně protoplanetární disky, které pohlcují kratší vlnové délky; nebo se v nich nacházejí neobvykle velká prachová zrna vzniklá v discích. Oba scénáře naznačují, že protoplanetární disky jsou v těchto oblastech rozšířené, což zpochybňuje dřívější předpoklady o husté struktuře jádra. Zjištění poukazují na více než 300 potenciálních systémů tvořících disky v pouhých třech mračnech CMZ, což nabízí vzácnou příležitost studovat vznik planet v extrémním prostředí středu Galaxie.

Tato převratná pozorování otevírají nový pohled na to, jak mohou planetární systémy vznikat za radikálně odlišných podmínek, než jaké panují v blízkosti našeho Slunce. Přítomnost protoplanetárních disků v turbulentním prostředí galaktického centra naznačuje, že stavební kameny planet mohou vznikat i v těch nejextrémnějších koutech Mléčné dráhy. Tým doufá, že až budoucí teleskopy a hlubší průzkumy rozšíří náš dosah, zjistí, zda se tyto rané disky skutečně mohou vyvinout v plnohodnotné planetární systémy – a jak se tyto procesy mohou lišit napříč Galaxií. Tato studie představuje významný krok k pochopení rozmanitosti vzniku planet ve vesmíru.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/there-are-planets-forming-in-the-center-of-the-milky-way

autor: František Martinek