Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Zákryty hvězd planetkami se v současné době dostávají na výsluní amatérské i profesionální astronomie. Pomocí jednoduchých prostředků je možné získat zajímavé informace o malých tělesech Sluneční soustavy. V případě pozitivního i negativního pozorování můžeme zpřesnit dráhu planetky, z délky zákrytu lze zpřesnit její rozměry. Pokud je dostatečný počet pozorovatelů ve stínu planetky, je možné si udělat představu i o tvaru tělesa. Za objektivní metodu pozorování se považuje buď záznam úkazu přes dalekohled pomocí citlivé televizní kamery, o něco méně spolehlivá metoda je využití CCD kamery pro zaznamenání driftující hvězdy na snímku.
Na noc z 23. na 24. srpna 2009 byl předpovězen zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 jasnosti 9,4 mag planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování. Předpověď počasí slibovala jasnou oblohu, a tak nic nebránilo kolem druhé hodiny ranní namířit dalekohled směrem do souhvězdí Vozky. Hvězda byla brzy nalezena, a protože jasnost planetky byla kolem 13. magnitudy, bylo možné sledovat přibližování obou objektů, jak to dokládají pořízené snímky.
V době předpovězeného zákrytu jsem na dobu 40 sekund vypnul pohon dalekohledu, aby bylo možné ze stopy hvězdy putující po čipu kamery zaznamenat a vyhodnotit začátek a konec zákrytu. Vše proběhlo zdárně a zákryt skutečně proběhl. Podle prvních měření se zdá, že ačkoliv naše hvězdárna měla ležet 25 km od centrální linie a zákryt měl trvat cca 2,5 sekundy, doba zákrytu byla menší: 0,67 sekundy. Centrální linie stínu planetky zřejmě byla oproti předpovědi posunuta. Konečné výsledky budou známy později, až se zpracují pozorování z dalších stanovišť po Evropě.

Předpokládaná poloha stínu planetky Niobe v noci z 23./24. srpna 2009 (centrální část je označena zelenou čarou, teoretický okraj modrou čarou).

Série snímků hvězdy a planetky v době 19 a 11 minut před zákrytem

CCD snímek s průběhem zákrytu – ten se projevil přerušením stopy hvězdy. Trvání zákrytu pro Valašské Meziříčí bylo 0,67 sekundy.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí