Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Zákryty hvězd planetkami se v současné době dostávají na výsluní amatérské i profesionální astronomie. Pomocí jednoduchých prostředků je možné získat zajímavé informace o malých tělesech Sluneční soustavy. V případě pozitivního i negativního pozorování můžeme zpřesnit dráhu planetky, z délky zákrytu lze zpřesnit její rozměry. Pokud je dostatečný počet pozorovatelů ve stínu planetky, je možné si udělat představu i o tvaru tělesa. Za objektivní metodu pozorování se považuje buď záznam úkazu přes dalekohled pomocí citlivé televizní kamery, o něco méně spolehlivá metoda je využití CCD kamery pro zaznamenání driftující hvězdy na snímku.
Na noc z 23. na 24. srpna 2009 byl předpovězen zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 jasnosti 9,4 mag planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování. Předpověď počasí slibovala jasnou oblohu, a tak nic nebránilo kolem druhé hodiny ranní namířit dalekohled směrem do souhvězdí Vozky. Hvězda byla brzy nalezena, a protože jasnost planetky byla kolem 13. magnitudy, bylo možné sledovat přibližování obou objektů, jak to dokládají pořízené snímky.
V době předpovězeného zákrytu jsem na dobu 40 sekund vypnul pohon dalekohledu, aby bylo možné ze stopy hvězdy putující po čipu kamery zaznamenat a vyhodnotit začátek a konec zákrytu. Vše proběhlo zdárně a zákryt skutečně proběhl. Podle prvních měření se zdá, že ačkoliv naše hvězdárna měla ležet 25 km od centrální linie a zákryt měl trvat cca 2,5 sekundy, doba zákrytu byla menší: 0,67 sekundy. Centrální linie stínu planetky zřejmě byla oproti předpovědi posunuta. Konečné výsledky budou známy později, až se zpracují pozorování z dalších stanovišť po Evropě.
Předpokládaná poloha stínu planetky Niobe v noci z 23./24. srpna 2009 (centrální část je označena zelenou čarou, teoretický okraj modrou čarou).
Série snímků hvězdy a planetky v době 19 a 11 minut před zákrytem
CCD snímek s průběhem zákrytu – ten se projevil přerušením stopy hvězdy. Trvání zákrytu pro Valašské Meziříčí bylo 0,67 sekundy.
autor: Ladislav Šmelcer