Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Tlama kosmické obludy

Tlama kosmické obludy

30.01.2015

ESO 003/15 tisková zpráva

Snímek 'kometární globule' CG4 pořízený pomocí dalekohledu VLT

Na novém snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT vypadá 'kometární globule' CG4 jako výhrůžně rozevřená tlama gigantické kosmické obludy. Ačkoliv na tomto záběru se zdá být mohutná a jasná, ve skutečnosti jde o slabou mlhovinu, která je stěží v dosahu amatérských pozorovatelů. Také její skutečná fyzikální povaha zůstává pro vědce záhadou.

V roce 1976 bylo na snímcích pořízených pomocí velkého Schmidtova dalekohledu v Austrálii (UK Schmidt Telescope) objeveno několik protažených útvarů připomínajících komety. A právě díky vzhledu se jim začalo přezdívat 'kometární globule', přestože s kometami mají pramálo společného. Všechny se nacházely v mohutné oblasti plné zářícího plynu pojmenované Gumova mlhovina (Gum Nebula, Gum 12). Útvary měly hustá, tmavá, prachem naplněná jádra a slabé ohony, které všechny mířily zhruba směrem od pozůstatků po výbuchu supernovy v souhvězdí Plachet ležících uprostřed této rozsáhlé mlhoviny. Ačkoliv se tyto objekty nacházejí v kosmických měřítkách nedaleko, trvalo astronomům dlouho, než je objevili, září totiž velmi slabě a proto je obtížné je zachytit.  

Objekt na uvedeném snímku nese označení CG4 a někdy je pro něj používán název Ruka boží (God’s Hand). Jedná se o jednu z kometárních globulí a nachází se 1 300 světelných let od nás. Na jižní obloze byste ji našli v souhvězdí Lodní záď (Puppis).

Jádro mlhoviny CG4, částečně zachycené na tomto snímku a připomínající hlavu obrovské kosmické příšery, má průměr 1,5 světelného roku. Její ohon se táhne směrem dolů (na snímku není zachycen) a  je dlouhý asi 9 světelných let. V astronomickém měřítku se tedy jedná o relativně malý oblak. 

Poměrně malé rozměry jsou společnou vlastností všech kometárních globulí. Dosud objevené útvary tohoto typu jsou izolované, drobné oblaky neutrálního plynu a prachu obklopené horkým ionizovaným materiálem. Všechny se nacházejí v naší Galaxii.

Jádro mlhoviny CG4 je hustý oblak plynu a prachu, který můžeme pozorovat jen díky tomu, že je osvětlen nedalekými hvězdami. Záření těchto stálic postupně rozrušuje celou globuli a odnáší pryč drobné částice, které rozptylují světlo hvězd. Oblak CG4 však stále obsahuje dostatek plynu, aby zde mohlo vzniknout několik hvězd o velikosti Slunce. A hvězdotvorba v něm skutečně probíhá. Pravděpodobně byla zahájena v okamžiku, kdy na mlhovinu CG4 dopadlo záření hvězd, které nutí svítit i Gumovu mlhovinu.  

Proč má však oblak CG4 i další podobné globule tak neobvyklý tvar, je stále otázkou výzkumu. Zatím pro jeho vysvětlení mají astronomové dvě teorie. Podle první z nich mohly kometární globule mít původně sférický tvar, který byl pozměněn efekty spojenými s explozí nedaleké supernovy, a díky nim mlhovina získala svůj nový neobvyklý vzhled. Jiní astronomové však navrhují, že kometární globule jsou tvarovány hvězdným větrem a ionizujícím zářením, které produkují hmotné OB hvězdy (OB stars). Tyto efekty mohou nejprve vést ke vzniku bizarních útvarů příznačně pojmenovaných ‚sloní choboty‘ a následně ke zformování kometárních globulí.

Aby astronomové mohli zjistit více, potřebují znát hmotnost, hustotu, teplotu a rychlost pohybu hmoty v globulích. Tyto údaje by mohla přinést měření molekulárních spektrálních čar, které jsou nejlépe pozorovatelné na milimetrových vlnových délkách – tedy v oboru elektromagnetického záření, který využívají teleskopy jako je ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

Tento snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1503. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies