Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).
Zvažovaná kosmická sonda, která by měla přistát na povrchu rudé planety, ponese tři experimenty. Seismometr pro měření „zemětřesení“ na Marsu poskytne informace o složení planety od jádra až po kůru. Teplotní čidlo umístěné pod povrchem bude monitorovat tepelný tok z nitra planety. Lepší porozumění stavbě hlubokého nitra jiné planety by mělo umožnit porovnání s tím, co známe o stavbě nitra naší Země.
„Chceme se dozvědět co nejvíce o tom, jak se postupně formovala planeta spojováním materiálu dohromady, a také o změnách, které probíhaly později,“ říká Bruce Banerdt. „Bude se jednat o misi, která přispěje k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy.“
Hlavní cíle projektu jsou následující:
1) určení velikosti, složení a fyzikálních vlastností jádra planety;
2) určení tloušťky a struktury kůry;
3) určení složení a struktury pláště;
4) určení teplotního stavu nitra planety;
5) měření rychlosti a rozložení vnitřní seismické aktivity;
6) měření četnosti impaktů na povrchu planety.
K dosažení těchto cílů sonda GEMS ponese vybavení složené ze tří přístrojů:
a) SEIS – 6složkový širokopásmový seismometr s citlivostí srovnatelnou s nejlepšími pozemními přístroji v rozsahu frekvencí 1 mHz až 50 Hz.
b) HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) – prostředky vlastního průniku; zařízení představující „krtka“, který pronikne pod povrch a potáhne za sebou vlákno teplotního sensoru k měření tepelného toku planety.
c) RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) – experiment, který využívá pásma X rádiového komunikačního systému k přesnému určování dynamických charakteristik planety.
Dva přístroje budou přesunuty z přistávacího modulu na povrch planety pomocí manipulátoru. K minimalizaci rizika a k dodržení nízkých finančních nákladů bude využita úspěšná konstrukce sondy Phoenix od firmy Lockheed Martin.
Zdroj: http://www.physorg.com/news/2011-05-nasa-future-key-missions.html a http://futureplanets.blogspot.com/2011/05/geophysical-monitoring-station-gems.html
autor: František Martinek