Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).
Zvažovaná kosmická sonda, která by měla přistát na povrchu rudé planety, ponese tři experimenty. Seismometr pro měření „zemětřesení“ na Marsu poskytne informace o složení planety od jádra až po kůru. Teplotní čidlo umístěné pod povrchem bude monitorovat tepelný tok z nitra planety. Lepší porozumění stavbě hlubokého nitra jiné planety by mělo umožnit porovnání s tím, co známe o stavbě nitra naší Země.
„Chceme se dozvědět co nejvíce o tom, jak se postupně formovala planeta spojováním materiálu dohromady, a také o změnách, které probíhaly později,“ říká Bruce Banerdt. „Bude se jednat o misi, která přispěje k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy.“
Hlavní cíle projektu jsou následující:
1) určení velikosti, složení a fyzikálních vlastností jádra planety;
2) určení tloušťky a struktury kůry;
3) určení složení a struktury pláště;
4) určení teplotního stavu nitra planety;
5) měření rychlosti a rozložení vnitřní seismické aktivity;
6) měření četnosti impaktů na povrchu planety.
K dosažení těchto cílů sonda GEMS ponese vybavení složené ze tří přístrojů:
a) SEIS – 6složkový širokopásmový seismometr s citlivostí srovnatelnou s nejlepšími pozemními přístroji v rozsahu frekvencí 1 mHz až 50 Hz.
b) HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package) – prostředky vlastního průniku; zařízení představující „krtka“, který pronikne pod povrch a potáhne za sebou vlákno teplotního sensoru k měření tepelného toku planety.
c) RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) – experiment, který využívá pásma X rádiového komunikačního systému k přesnému určování dynamických charakteristik planety.
Dva přístroje budou přesunuty z přistávacího modulu na povrch planety pomocí manipulátoru. K minimalizaci rizika a k dodržení nízkých finančních nákladů bude využita úspěšná konstrukce sondy Phoenix od firmy Lockheed Martin.
Zdroj: http://www.physorg.com/news/2011-05-nasa-future-key-missions.html a http://futureplanets.blogspot.com/2011/05/geophysical-monitoring-station-gems.html
autor: František Martinek