Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Opakující se srážky s trpasličí galaxií Sagittarius mohly spustit hlavní epizody vzniku hvězd v naší Galaxii – Mléčné dráze, z nichž jedna se přibližně shoduje s obdobím vzniku Sluneční soustavy zhruba před 4,7 miliardami roků. Vyplývá to z analýzy dat, která v posledních letech pořídila evropská astrometrická družice Gaia.
Trpasličí galaxie Sagittarius je eliptická galaxie ve tvaru smyčky, která je v současné době od nás vzdálená 78 300 světelných roků.
„Ze současných modelů je dobře známo, že galaxie Sagittarius narazila do Mléčné dráhy celkem třikrát – poprvé zhruba před 5 až 6 miliardami roků, následně zhruba před dvěma miliardami roků, a nakonec před jednou miliardou roků,“ říká Tomás Ruiz-Lara, astronom na Instituto de Astrofísica de Canarias.
„Když jsme se podívali na data z družice Gaia týkající se naší Galaxie, objevili jsme tři období zvýšené tvorby hvězd, která měla maxima před 5,7 miliardou roků, před 1,9 miliardou roků a před 1,0 miliardou roků, což souhlasí s obdobím, kdy trpasličí galaxie Sagittarius podle předpokladu procházela diskem Mléčné dráhy.“
Tomás Ruiz-Lara se svými spolupracovníky studoval svítivosti, vzdálenosti a barvy hvězd uvnitř sféry o průměru 6 500 světelných roků kolem Slunce a porovnával data s existujícími modely hvězdného vývoje.
„Na začátku máme galaxii – Mléčnou dráhu, která je relativně klidná,“ vysvětluje Tomás Ruiz-Lara. „Po té, co počáteční výrazná epocha vzniku hvězd částečně spuštěná dřívějším splynutím, jak jsme popsali v úvodu studie, Mléčná dráha dosáhla vyváženého stavu, v němž hvězdy neustále vznikaly. Najednou přilétla galaxie Sagittarius a narušila zdejší vyváženost, ovlivnila stále ještě přítomný plyn a prach uvnitř větší galaxie a způsobila zde vlnění, podobně jako když vznikají vlny na vodě.“
V některých oblastech naší Galaxie tyto vlny vedly k vyšší koncentraci prachu a plynu, zatímco se jiné oblasti vyprázdnily. Vyšší hustota hmoty v regionech pak spustila tvorbu nových hvězd.
„Vypadá to, že trpasličí galaxie Sagittarius nejen formovala a ovlivňovala dynamiku, jak se hvězdy pohybovaly v naší Galaxii, ale vedla také k budování Mléčné dráhy,“ říká spoluautor studie Carme Gallart, rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias. „Zdá se, že důležitá část hvězdné hmotnosti Mléčné dráhy byla formována v důsledku interakce s galaxií Sagittarius.“
Ve skutečnosti se zdá dokonce možné, že Slunce a jeho planety by nemohly existovat, pokud by trpasličí galaxie Sagittarius nebyla zachycena gravitačním působením naší Galaxie a postupně roztrhána při průchodu jejím diskem.
„Slunce se vytvořilo v době, kdy probíhal vznik hvězd v Mléčné dráze, protože nastal první průchod trpasličí galaxie Sagittarius jejím diskem,“ říká Carme Gallart. „Nevíme, jestli určitý oblak plynu a prachu, který se zformoval do podoby Slunce, byl ovlivněn trpasličí galaxií Sagittarius či nikoliv. Avšak takovýto scénář je možný, protože stáří Slunce souhlasí s obdobím formování hvězd jako důsledek vlivu galaxie Sagittarius.“
Článek byl publikován v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/milky-way-sagittarius-dwarf-galaxy-collision-formation-solar-system-08469.html a https://scitechdaily.com/galactic-crash-with-sagittarius-may-have-triggered-the-formation-of-our-solar-system/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí