Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Od svého vypuštění překonala sonda Rosetta, které dodávají potřebnou energii panely slunečních baterií, vzdálenost zhruba 5 miliard km. Pomocí nosné rakety Ariane 5 byla vypuštěna 2. 3. 2004. Absolvovala několik gravitačních manévrů při průletech kolem planet – 3krát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu – čímž získala potřebnou rychlost a byla změněna její trajektorie tak, aby dosáhla dráhy komety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Hlavní část sondy (orbiter) bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety a po vysazení vědeckého modulu Philae na povrch jádra bude doprovázet kometu na její dráze, směřující ke Slunci.
Planetka Lutetia je se svým průměrem kolem 100 km jedním z větších těles hlavního pásu planetek. Do jejího výzkumu se zapojí jak hlavní sonda, tak i výsadkový modul. Přistávací modul sondy bude na dálku zjišťovat, zda má planetka magnetické pole či případnou řídkou exosféru a studovat její vlastnosti a složení. Přístroje modulu Philae byly poprvé zapnuty 7. července 2010 v době mezi 12:45 a 15:05 SELČ, takže vědecký tým bude mít dost času na přípravu modulu k výzkumu planetky v době největšího přiblížení.
Vědeckou aparaturou na palubě mateřské sondy budou pořízeny rovněž snímky povrchu ve viditelném světle, kromě jiného bude určena celková hmotnost planetky a její průměrná hustota.
Philae pomůže odhalit vlastnosti planetky
Hlavní pozorovací sekvence se uskuteční v době průletu kolem asteroidu. Vědecké přístroje na přistávacím modulu budou zapnuty 10. 7. 2010 v 8:45 SELČ. Největší přiblížení sondy k planetce se očekává v 18:10 SELČ, kdy bude kosmickou sondu dělit od planetky Lutetia vzdálenost 3 162 km. K setkání sondy s planetkou dojde ve vzdálenosti 454 milióny km od Země.
Během přiblížení k planetce budou v činnosti 3 přístroje na modulu Philae:
Přístroj ROMAP bude provádět měření průběžně v době od 7:06 do 17:50 SELČ a bude registrovat interakce mezi magnetickým polem planetky a slunečním větrem. Přístroje COSAC a PTOLEMY budou vykonávat série „očichávajících“ měření (5 sérií aparaturou PTOLEMY a 2 série zařízením SOSAC), což bude využito ke zjištění, zda se v okolí planetky Lutetia vyskytuje exosféra či nikoliv.
Vědci si nejsou jisti, zda Lutetia je planetkou typu M (planetka s převahou kovu) či typu C (tzv. uhlíkatý chondrit). Nová pozorování to umožní zjistit na základě studia složení případné exosféry a na základě studia tepelné historie asteroidu a přítomnosti magnetických minerálů. To vše umožní zjistit stáří planetky a její typ.
V okamžiku největšího přiblížení bude Rosetta prolétávat kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s (tj. 54 000 km/h).
Dodejme ještě, že 5. září 2008 sonda Rosetta zkoumala při průletu ve vzdálenosti asi 800 km planetku Steins, jejíž průměr je zhruba 5 km.
Zdroj: http://www.dlr.de/dlr-rosetta/en/DesktopDefault.aspx/tabid-206/347_read-25474/
autor: František Martinek