Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
První dva snímky pořízené 7. června 2021 sondou NASA s názvem Juno při průletu kolem obřího měsíce planety Jupiter – kolem Ganymedu – byly úspěšně přijaty na Zemi. Pořízené fotografie – jedna pomocí kamery JunoCam na palubě sondy a druhá pomocí navigační kamery Stellar Reference Unit (SRU) – ukazují povrch měsíce v pozoruhodných detailech včetně kráterů, zřetelně odlišného tmavého a světlého terénu a dlouhých strukturálních útvarů pravděpodobně spojených s tektonickými zlomy.
„Toto je nejtěsnější průlet jakékoliv sondy kolem tohoto největšího měsíce v historii výzkumu,“ říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute in San Antonio, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno.
Při použití zeleného filtru kamera JunoCam na palubě sondy Juno snímkující ve viditelném světle zachytila téměř celou polokouli měsíce pokrytou kůrou z vodního ledu. Později byl stejný snímek pořízen přes červený a modrý filtr; obrazoví experti budou schopni zhotovit barevný portrét měsíce Ganymed. Rozlišení obrázku je zhruba 1 km na obrazový bod (pixel).
Kromě toho navigační kamera SRU na sondě Juno označovaná jako Stellar Reference Unit, která udržuje sondu ve správné poloze (slouží jako sledovač hvězd), poskytla černobílé obrázky části temné strany měsíce Ganymed (strany odvrácené od Slunce) koupající se v kalném rozptýleném světle planety Jupiter. Snímky mají rozlišením 600 až 900 metrů na pixel.
„Podmínky, za jakých byly získány snímky temné strany Ganymedu, byly ideální pro kameru schopnou registrovat slabé světlo, jako je Stellar Reference Unit,“ říká Heidi Beckerová z Jet Propulsion Laboratory (JPL). „Toto je odlišná část povrchu, než oblast pozorovaná v přímém slunečním světle kamerou JunoCam. Bude zajímavé vidět, co se dvěma týmům povede spojit dohromady.“
Sonda vyšle na Zemi další fotografie z průletu kolem Ganymedu v následujících dnech. Očekává se, že kosmická sonda, které dodávají energii panely slunečních baterií, při setkání s Jupiterovým měsícem poskytne náhled do jeho složení, ionosféry, magnetosféry a ledové kůry. Kromě toho rovněž poskytne měření radiačního prostředí, což bude prospěšné pro budoucí planetární mise k planetě Jupiter.
Astronomové jsou velmi potěšeni, neboť NASA nedávno prodloužila aktivní životnost sondy Juno až do roku 2025. Znovu bychom se tak mohli dočkat blízkých průletů kosmického aparátu kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně Europy. Průlety kolem Jupiterových měsíců budou možné díky postupné změně oběžné dráhy sondy. Jupiter má nesymetrické gravitační pole a tyto anomálie postupně stěhují nejnižší bod dráhy směrem k severu.
Po sérii vzdálených průletů by měla sonda Juno koncem roku 2022 prolétnout pouhých 320 km nad měsícem Europa. Mikrovlnný radiometr na palubě sondy by se dal využít k měření tloušťky ledové krusty měsíce, která pokrývá globální oceán kapalné vody. Uvidíme, kde je led silný a kde naopak tenký. Průzkum Europy pomocí sondy Juno by mohl vědcům nastínit, co mohou očekávat od nové sondy Europa Clipper, která má tento měsíc studovat v dalších letech – její start je naplánován na rok 2024. Europa Clipper ponese kromě jiného i výkonný radar, který během opakovaných průletů zmapuje tloušťku ledové vrstvy satelitu.
Sonda Juno absolvovala ke konci února 2021 již 32 průletů v těsné blízkosti planety Jupiter. V červnu 2021, při 34. průletu, sonda prolétla kolem Měsíce Ganymed a oběžná perioda se zkrátí z 53 na 43 dny. V září 2022 se Juno přiblíží k měsíci Europa, oběžná doba sondy se tentokrát zkrátí na 38 dnů. V prosinci 2023 a v únoru 2024, při 57. a 58. přiblížení k Jupiteru, sonda prolétne kolem satelitu Io, oběžná perioda se zredukuje na pouhých 33 dnů. Na září 2025, kdy Juno po 76. prolétne v blízkosti Jupitera, je naplánován konec mise.
Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/jpl/see-the-first-images-nasa-s-juno-took-as-it-sailed-by-ganymede; https://www.swri.org/press-release/see-the-first-images-juno-took-it-sailed-ganymede a https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-juno-mission-expands-into-the-future
autor: František Martinek