Sonda Cassini prolétne gejzírem Saturnova měsíce Enceladu

Už zítra, ve středu 28. října, nás čeká jeden z velmi očekávaných průletů sondy Cassini kolem Saturnova ledového měsíce Enceladu. Bude zajímavý tím, že tentokrát proletí přímo jedním z gejzíru na měsíci.

Měsíc Enceladus není sice příliš velký, v průměru asi jen 500 km (asi osmina velikosti našeho Měsíce), přesto je zajímavý. Je totiž geologicky velmi aktivní.

Sonda Cassini je ve vesmíru od roku 1996, kdy byla vypuštěna z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě (USA) a na dráhu okolo planety Saturn vstoupila v roce 2004. Od té doby studuje planetu, její prstence i magnetické pole. Její součástí byla i atmosférická sonda Huygens, která v lednu 2005 přistála na dalším ze Saturnových měsíců, Titanu.

Již na počátku své mise, v roce 2005, sonda učinila zajímavý objev, a to že jižní část měsíce Enceladu je pokryta aktivními gejzíry. Ty chrlí páru několik desítek metrů do prostoru, protože je tam nízká gravitace a také tam není atmosféra, která by je zbrzdila. Později určila, že pod povrchem měsíce bude s největší pravděpodobností oceán a také že zde probíhá tzv. hydrotermální činnost, což znamená, že by zde mohly být podmínky podporující jednoduchý život.

Přibližně v půlce října začala sonda Cassini opět monitorovat tento ledový měsíc. Ve středu 14. října prolétla kolem něj ve vzdálenosti 1839 kilometrů a zaměřila svou pozornost na severní pól měsíce. Tato část byla totiž po dlouhou dobu ukrytá ve stínu. Teprve nyní, když je pól osvětlen slunečními paprsky, nastala správná chvíli pro opětovný výzkum tohoto ledového světa.

Nyní nás čeká asi nejzajímavější průlet tohoto podzimu. Sonda totiž bude prolétat přímo jedním z gejzírů, a to ve vzdálenosti pouhých 48 km nad jižním pólem Enceladu. Půjde o zatím nejbližší prozkoumání tohoto jevu.  

Průlet není určen k detekci života, ale má poskytnout nové poznatky o tom, jak moc vhodný pro život by tento podpovrchový oceán na Enceladu mohl být.

Vědci doufají, že jim tento průlet poskytne nové informace o hydrotermální aktivitě uvnitř měsíce. Tato jeho činnost by totiž mohla mít významné důsledky pro potencionální obyvatelnost oceánů pro jednoduché formy života. Kritické měření pro zodpovězení těchto otázek je detekce molekulárního vodíku. Důležitou otázkou k zodpovězení zůstává i množství materiálu, které tyto gejzíry vyvrhují do vesmíru. Množství materiálu může mít totiž významný vliv na to, jak dlouho bude ještě Enceladus aktivní.

Samozřejmě je důležité upozornit, že výsledky nebudou k dispozici ihned. Jejich zpracování bude trvat několik měsíců.

Poslední průlet pak proběhne 19. prosince, kdy bude sonda měřit množství tepla přicházejícího z nitra měsíce. Průlet bude tentokrát ve výšce 4999 kilometrů. Tím se sonda nadobro rozloučí s tímto ledovým a tajuplným světem. 

Zdroj: http://phys.org/news

autor: Sylvie Gorková