Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Na základě více než půl století dlouhé řady pozorování japonští astronomové zjistili, že mikrovlnné záření přicházející ze Slunce v obdobích minima sluneční činnosti za uplynulých pět slunečních cyklů bylo pokaždé shodné, i přes velké rozdíly v období maxima jednotlivých cyklů.

V Japonsku pokračovalo průběžné měření slunečního mikrovlnného záření na čtyřech frekvencích (1,0; 2,0; 3,75 a 9,4 GHz), které započalo v roce 1957 na Toyokawa Branch of the Research Institute of Atmospherics, Nagoya University. V roce 1994 byly radioteleskopy přemístěny do NAOJ Nobeyama Campus, kde pozorování pokračují i v současnosti.

Skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Masumi Shimojo, odborný asistent na NAOJ Chile Observatory a další členové z Nagoya University, Kyoto University a Ibaraki University, analyzovala více než šedesátiletou řadu pozorování mikrovlnného záření Slunce těmito radioteleskopy. Zjistili přitom, že intenzita mikrovlnného záření a spektra mikrovlnného záření v obdobích minim sluneční činnosti za uplynulých pět cyklů byla pokaždé stejná. Naproti tomu během period maxima sluneční činnosti se jak intenzita mikrovlnného záření, tak i spektra, v jednotlivých maximech měnila.

Masumi Shimojo k tomu říká: „Jiná systematická dlouhodobá pozorování, než pozorování slunečních skvrn, jsou v astronomii výjimečná. Je to velmi důležité vzhledem k tomu, abychom zjistili trend daného jevu překračující jednotlivé sluneční cykly. Je to významný krok k porozumění vzniku a zesilování magnetických polí Slunce, která generují sluneční skvrny a další aktivitu Slunce.“

Vpravo je kompozice obrázků k pozorování slunečního mikrovlnného záření pomocí radioteleskopů v roce 1957 (na obrázku vlevo nahoře) a dnes (vlevo dole). V pravé polovině kompozice jsou pozorované fluktuace v průběhu 60 let sledování slunečního mikrovlnného záření (nahoře) a sluneční mikrovlnné spektrum v každém slunečním minimu (dole). V pozadí kompozice je sluneční disk vyfotografovaný rentgenovým dalekohledem na palubě japonské kosmické observatoře Hinode.

Slunce prochází jednotlivými cykly zvýšené aktivity a klidné periody přibližně každých 11 let. Tento „sluneční cyklus“ je především spojován s počtem slunečních skvrn, avšak existují i jiné typy sluneční činnosti. Tudíž určování počtu slunečních skvrn není dostačující k pochopení komplexních podmínek probíhající sluneční aktivity.

Mikrovlny jsou dalším indikátorem sluneční činnosti. Na rozdíl od slunečních skvrn mohou být pozorovány i při zamračené obloze. Ale také sledování mikrovln na více frekvencích poskytuje možnost výpočtu vzájemné intenzity na jednotlivých frekvencích (což označujeme jako spektrum).

Zdroj: https://phys.org/news/2017-11-solar-minimum-surprisingly-constant.html a http://www.nro.nao.ac.jp/en/news/2017/1117-shimojo-e.html

autor: František Martinek