Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta možná vlastnila před třemi miliardami roků severní oceán a že klima bylo pravděpodobně mokré a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences skupina vědců popsala teorie panujících podmínek na povrchu současného Marsu, a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.
Vědci studující Mars byli bezradní při pohledu na některé útvary na povrchu Marsu – například zde existují protichůdné důkazy pro výskyt oceánu, navzdory bohatým důkazům existence řek, jezer a přívalových proudů. Jenomže někteří vědci našli důkazy výskytu tsunami, což velmi silně napovídá na přítomnost oceánu. Výzkumníci na základě této nové práce navrhují, že část tohoto problému v porozumění historii klimatu Marsu leží v představě, že pro přítomnost oceánu planeta musela být teplá a mokrá, nebo podle jiného scénáře, za předpokladu, že jestliže zde neexistoval oceán, planeta byla pravděpodobně studená a suchá. Nyní vědci navrhují třetí alternativu – studenou a mokrou planetu.
Proto navrhují, že by byla možná existenci oceánu navzdory při nízké teplotě, pokud by v atmosféře planety bylo dostatečné množství vodíku. Poznamenávají, že pokud by téměř 10 % atmosféry bylo tvořeno vodíkem (z vulkanické činnosti a snad i z kosmických impaktů) a zbytek představoval oxid uhličitý, bylo by to dostatečné k vytvoření malého skleníkového efektu. Na základě tohoto scénáře poznamenávají, že oceán by mohl být blízko bodu tuhnutí, pořád ještě by mohl existovat, pokud by se cirkulací přenášelo teplo a kdyby zde bylo určité množství dešťových srážek.
Dále se vědci domnívají, že takový oceán by pravděpodobně existoval na severní polokouli Marsu, protože se zde nacházejí rozsáhlé nížinné kotliny. V tomto případě navrhují, že velké části severních končin planety mohly být pokryty ledem, s ledovci brázdícími oblasti půdy směřující k oceánu. Při uvedení této informace do svých modelů astronomové zjistili, že jejich scénář může vysvětlovat, jak Mars mohl možná vypadat přibližně před 3 miliardami roků.
Zdroj: https://phys.org/news/2022-01-simulation-mars-cold-billion-years.html a https://www.space.com/mars-ocean-northern-hemisphere
autor: František Martinek